Rybářský rozcestník

Rybářské hospodářství rodiny Kolowratů

Rodina Kolowratů má více než 300 leté zkušenosti s rybářským hospodařením. Ve východních Čechách tradičně hospodaří na rybnících v okolí Černíkovic. V současnosti je pověřena hospodařením na vlastních a pronajatých rybnících Správa Kolowratského rybářství se sídlem v Opočně. Celková výměra obhospodařovaných rybníků je kolem 330 ha. Mezi nejvýznamnější z nich patří Broumar v Opočně, Špinka u Červeného Kostelce, Tuří u Slavětína nad Metují nebo Jaroměřský rybník v Jaroměři.

Výlov - Jaroměřský rybník ...

Ryby z námi obhospodařovaných rybníků je možné celoročně zakoupit na sádkách v Opočně a na Rozkoši. Na sádkách je možné zakoupit nejenom kapry, ale také další druhy sladkovodních ryb například amury, tolsolobiky, líny, štiky, candáty nebo také pstruhy a siveny.

Ryby z našich rybníků se vyznačují velmi dobrou kvalitou, protože jako základní zdroj jejich potravy slouží přirozená potrava a pouze částečně je využíváno jejich přikrmování obilovinami.

Rybníky jsou nedocenitelnou součástí krajiny, a proto se naše společnost pravidelně stará o jejich dobrý technický stav. V nedávné době jsme provedli za přispění dotačních prostředků rekonstrukci a odbahnění těchto rybníků – Jaroměřský, Černíkovický a Závěšťák. Jejich celková rozloha přesahuje 50 ha.

O založení velké většiny našich rybníků se nedochovaly žádné zprávy. Z písemných záznamů víme jistě, že některé rybníky zde byly již v polovině 14. století, ale bohužel z těchto listin není jasné, o které se jedná. Nejstarší písemná zmínka o konkrétním rybníku se vztahuje k Halínu. Ten je zmíněn v listině z roku 1495 v souvislosti s obcí Pohoří. Prakticky všechny ostatní rybníky jsou již spolehlivě doloženy v urbářích z konce 16. století. Obecně lze říci, že nejdříve vznikaly rybníky spíše menší a až později ty velké. Na přelomu 15. a 16. století řídili hospodářství v našem kraji dva významné šlechtické rody, byli to Trčkové z Lípy, kteří měli své hospodářství v okolí Opočna a dále Pernštejnové, kteří vlastnili mimo jiné Černíkovice nebo Nové Město nad Metují. Právě do vlády těchto dvou rodů v první polovině 16. století se dá datovat největší rozvoj rybníkářství v našem regionu. V této době vznikla většina nejvýznamnějších rybníků, to platí i o největším dochovaném rybníku – Broumaru (60 ha). Ten je poprvé zmíněn v urbáři z roku 1598 a byl pravděpodobně založen právě za Trčků z Lípy kolem roku 1540.

Kromě rybníků, které se nám do dnešních dní dochovaly, existovalo v našem kraji hodně vodních ploch, které v průběhu času zanikly. Jedním z hlavních důvod pro zánik rybníků byla potřeba zemědělské půdy pro intenzivně se rozvíjející zemědělství, které od začátku 19. století potřebovalo stále více orné půdy. Nejvíce těchto zaniklých rybníků je v okolí Opočna. Nejvýznamnější z nich byli například Trojce, Podvinický a Starý rybník, které se nacházely kolem cesty z Opočna do Českého Meziříčí nebo Vostrovský rybník u Hrošky. Naštěstí některé ze zaniklých rybníků byly po 2. světové válce obnoveny a mohou i nadále plnit celospolečensky důležité funkce jako je například zadržování vody v krajině, ochrana před povodněmi, tvorba biotopů pro zvláště chráněné živočichy atd.. Obnoveny byly například rybník Tuří, Jaroměřský, Podchlumský, Halín a Kacíř.

Aktuální nabídka živých ryb z Opočna zde.

Zdroj: http://kolowrat.com/rybarstvi/rybarske-hospodarstvi.html

Nejčtenější články

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Klipy na červy se dají použít i na jiné nástrahy

Letos jsem začal klipy na červy používat i na umístění jiných nástrah, než červů a žížal pod háček. Skvěle na klipu drží například kus rohlíku, ale také kukuřice či kousek klobásky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím