Na našem území byli lovci ryb prokazatelně již v době paeolitu, tedy v období 40 000 až 10 000 před Kristem. Nejdříve používali jen zbraně bodné, tedy oštěpy a šípy a to i na lov ryb. Později se naučili z kostí vyrábět háčky a tak začalo první seriozní chytání ryb na nástrahu …
Registrovaní rybáři, ale i pytláci na rybnících i řekách také v minulosti přemýšleli, co dát na háček, aby měli při rybolovu úspěch. Nejen, že se tehdy za nástrahy využívaly mlékárenské kaly, škrkavky, sražená krev a masní červi, ale i některé způsoby lovu, které jsou dnes již zakázané, jako chytání na šňůry, vrše, samoseky atd.
Je nepochybné, že lidé začali chytat ryby pro obživu a to od samotného počátku lidských dějin, kdy lovili nejen zvěř v lesích, ale právě i ryby v mořích, jezerech a potocích. Postupem, času, jak se lidstvo vyvíjelo, začalo se také bavit a lov se stal i náplní jejich volného času. A to již byl jen krůček ke studiu přírody, zvěře a také ryb. Nejprve si lidé zkušenosti z lovu předávali ústně, po generace, později, když bylo vynalezeno písmo, poznatky všeho druhu byly zapisovány do knih. A tak vznikly i první zápisky o životě a chytání ryb.
Pytláctví je prastará instituce, která přežívá i do dnešní doby. V historických dobách však neměli pytláci na růžích ustláno a trest smrti je čekal doslova na každém kroku. Již tehdy se dělili pytláci na lesní a vodní. Ve středověku bylo důvodem pytláctví spíše hlad než lovecká vášeň …
V dnešní době digitálních fotoaparátů fotí ryby u vody a své úlovky pomalu každý. Jednoduchá obsluha moderních digitálních fotoaparátů, jejich cenová dostupnost, nenáročnost obsluhy …. a hlavně dnes není potřeba kupovat do přístroje kinofilm, u kterého jsme se kdysi museli rozmýšlet, jaký záběr tzv. cvaknout, když klasické kinofilmy byly jen na 24 nebo 36 snímků a také cena nebyla v minulém století malá. Za dob totality se kinofilm kupoval za 100 Kčs i výše, což nebyl v té době malý peníz.
Než v roce 1976 začala fungovat Slušovická přehrada a o devět let později i menší nádrž u valašské Karolinky, musely jim ustoupit osady Janůvky a Stanovnice. O své domovy přišly desítky lidí.
České rybníkařství má dlouholetou tradici. První zmínky o chovu kapra v českých zemích pocházejí z 11. století. Svědectví o tom přináší Kosmova kronika, která se v dodatku o založení Sázavského kláštera zmiňuje o rybníku a slupu k lovu ryb darovaných klášteru kolem roku 1034 knížetem Břetislavem I. Chov ryb v českých rybnícíh se odpočátku týkal především kapra …
Před třiceti lety musela obec Mušov ustoupit velkolepým plánům na vybudování vodní nádrže Nové Mlýny. Zbyl jen kostelík….
Copyright 2024 ©Rybářský rozcestník. Všechna práva vyhrazena.
Kopírování jakékoliv části webu není povoleno bez souhlasu autora.
