Rybářský rozcestník

Historie rybníkářství v Čechách

České rybníkařství má dlouholetou tradici. První zmínky o chovu kapra v českých zemích pocházejí z 11. století. Svědectví o tom přináší Kosmova kronika, která se v dodatku o založení Sázavského kláštera zmiňuje o rybníku a slupu k lovu ryb darovaných klášteru kolem roku 1034 knížetem Břetislavem I. Chov ryb v českých rybnícíh se odpočátku týkal především kapra …

Slov ryb - rybník Broumar v Opočně

Existuje více teorií, kde se kapr vůbec vzal. Asi jedna z nejpravděpodobnějších je ta, že Římané na kapra narazili při svých výpravách na střednítm toku Dunaje a to už v prvním století před Kristem. Kapra pak dopravovali do Říma tzv. Jantarovou cestou, což byl obchodní cesta spojující pobřeží Baltu a středozemního moře, kde už tehdy byly vytvořeny nádrže a rybníčky na přechovávání živých ryb. A právě v těchto rybnících asi došlo k samovolnému vytírání ryb a jejich rozmnožování, což nezůstalo bez povšimnutí lidí. Byl to už jen krůček k cílenému chovu kaprů.

V době rozrůstání se církve a jejich kláštěrů po celé současné Evropě se při výstavbě sídel mnichů myslelo i na důležitost vody, ktrerá nejen že poháněla vodní mlýny, kde mniši mleli obylí, ale také ji využívali i jinak. K chovu ryb v rybnících u kláštěrů, chytře postavených v údolí u toku řeka a potoků. Hlavně v době půstu byly totiž ryby jedna z mála možností, čím se duchovní mohli nasytit.
Právě díky mnichům byly na našem území vybudovány první rybníky. Asi první byl na našem území vybudován rybník Opatský v roce 1263, který vlastnil klášter Žďár nad Sázavou. Mezi prvními vznikl také rybník Hančov u kláštera Nepomuckého. Ano, postupně byly budovány další a další rybníky, tehdy většinou patříci nějakému klášteru.

Další velký rozvoj rybnikářství proběhl v době lucemburské, především za vlády Karla IV. Tehdy se projektům a budování rybníků věnovali královští správci. K těm největším patří dnešní Máchovo jezero, které ale bylo původně rybníkem. Hráz vybudoval bezdězský purkrabí Tista. Tehdy se v rybnících téměř výhradně chovali pouze kapři.

Trvalo ještě chvíli, než se rybníkaři naučili chovat kapry třístupňovou metodou, tedy podle stáří ryb. První stupěň byl rybník třecí, na potěr, pak se budovaly výtažníky sloužíci k chovu násady a nakonec rybníky, kde se chovala dospělá tržní ryba.

Největší rozmach rybníkařství u nás proběhl v době po husitských válkách. Ve spustošené zemi bylo mnoho míst, kde se dalo vybudovat vodní dílo poměrně rychle, bez větších investic a hlavně s poměrně málo lidmi. Chov a vývoz ryb do zahraničí se tehdy stal obživou pro mnoho lidí. Kapr se dovážel především do německých zemí, například do Linze, Norinberku, Drážďan či Míšně.
V době největší slávy bylo na našem území téměř 70 tisíc rybníků! Tehdy asi nejslavnější rybník byl vybudován díky Vilému z Rožumberka. Ano byl to rybník Rožumberk dostavěný v roce 1589. Byl to asi poslední velký rybník vybudovaná na našem území. Pak to již šlo s rybníkářstvím v Čechách pomerně z kopce. V Rudolfínské době začal upadat, díky několika faktorům, tehdejší tradiční obchod a tak i prodej ryb. Proběhla také šílená „Třicetiletá válka“, která také budování a rozvoji rybníkářství neprospěla, ba naopak. A tak téměř na dvě století nastal velký útlum hospodaření na rybnících na našem územi.

V období baroka se využívali jen vybudované rybníky, některé se za honbou po orné půdě dokonce vysušovali a tak v této době začaly mizet i větší rybníky a to téměř po celém našem území.

Za starých časů se ryby prodávaly bezprostředně po výlovu, rozvážely se v lejtách, obrovských ležatých sudech o objemu asi 4 hl. Kapři byli přepravováni i na velké vzdálenosti, například z jižních Čech přes Šumavu do Rakouska a Bavorska, někdy i do Itálie. Čeští rybáři byli pověstní i dopravou ryb na vorech, za dobrého stavu vody se plavili s rybím nákladem přes Prahu až do Německa. Zahraniční poptávka po našich rybách dokazuje, jak byl český kapr vysoce ceněn, přesto že to tedy nebylo jídlo běžně finančně dostupné pro vesnické obyvatelstvo, a to ani o Vánocích.

Až v devatenáctém století se začalo postupně rybníkářství zase dařit. Díky budování kolejí a parním strojům se mohly ryby převážet poměrně rychle i na větší vzdálenosti. Největší odbytiště tehdy byla Vídeň a u nás město Praha.

Výlov rybníku Broumar v Opočně 2016

Dalším průšvihem v dějinách rybníkářství v Čechách byla 1. světová válka. Ztráta některých odbytišť a také dikatura cen vládních úředníků nechala zkrachovat nejedno rybniční hospodářství. Další průšvih byla pozemková reforma, díky které některé větší rybníky přecházely do vlastnictví státu. A tak vznikl Státní podnik s názvem Ústřední ředitelství státních lesů a statků, pod které spadalo i Státní rybnikářství. Naštěstí zkušení zaměstnanci přešli od soukromých vlastníků do tohoto státního podniku a tak chov ryb nebyl nijak zásadně ohožen.

Zato druhá světová válka cíleně rybníkářství u nás poškodila. Tehdy Němci na našem území devastovali rybníky ve velkém, konzumovali generační ryby. Také v tuto dobu bylo do našich zemí zavlěčeno několik rybích nemocí, které se zde dřívě neobjevovali. Jmenujme například infekční vodnatelnost ryb.

Po konci války proběhla revize pozemkové reformy, kdy se do rukou státu dostalo skoro 22 tisíc rybníků o rozloze téměř 41 tisíc ha. Nástup komunismu pak paradoxně právě rybnikářství přálo. Komunisté chtěli dostat ryby na stůl jako běžnou surovinu a také vývoz ryb byl pro ně velic důležitý. A tak i když rybníkářství v Čechách bylo zásadně poznamenáno oběma válkami, v době totality patřilo mezi jedno z odvětví, které velice prospívalo.

Další zásadní změny proběhly až po revoluci po roce 1989. Díky kuponové privatizaci a restitucím se opět část rybníků dostala do soukromých rukou. V roce 1991 Rybníkářské sdružení ČR, které nyní sdružuje více jak sedum desítek členů. Mezi ně patří například rybářské svazy, rybářské školy, výzkum … Produkce ryb v Česku je v současnosti někde kolem 20 tisíc tun ročně.

Nejčtenější články

Přehled svazových revírů: Lov ryb nonstop 2018

Všimli jste si, že počet revírů s nonstop rybolovem se od loňského roku zvýšil..? Nově je výjimka Ministerstva zemědělství udělena také pro revíry Labe 27, Labe 28, Labe 31, Vltava 21-22 (ÚN Hněvkovice), Stonávka 2A a Morava 17 A. U části revírů s výjimkou došlo také k rozšíření platnosti výjimky na měsíc září. Přehled revírů s udělenou výjimkou najdete v tomto článku.

Rybáři budou moci lovit déle a koupit si lístek na doživotí. Změny chystá ministerstvo zemědělství

Od dubna by se měla změnit doba lovu ryb v mimopstruhových revírech. Od dubna do konce září by mohli rybáři lovit od čtyř do 24 hodin, ve zbytku roku od pěti do 22 hodin. Po vypořádání připomínek to předpokládá vyhláška ministerstva zemědělství, která také zavádí rybářský lístek na dobu neurčitou pro rybáře starší 15 let. Ministerstvo odstoupilo od možnosti zkrácení doby lovu podle přání jednotlivých revírů.

Znají rybáři rybářské přestupky a jejich možný postih?

Je toho docela dost, co můžeme u vody porušit a to ať už úmyslně, nebo jen z nedbalosti či z neznalosti všech rybářských předpisů. V tomto článku naleznete link na PDF, které obsahuje aktuální metodiku vybraných přestupků na úseku rybářství. Rozhodně stojí za nastudování i nám, běžným rybářům i když je prvoplánově určena především pro všechny orgány a instituce zabývající se přestupky na úseku rybářství.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím