Rybářský rozcestník

Vranka obecná (Cottus gobio)

Rozšířená po celém území hlavně v pstruhových vodách. Je bez hospodářského významu. Je indikátorem čistých vod, potravou pro pstruhy. Je to celoročně chráněný druh ryby, uvedená v kategorii ohrožený druh.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Vranka obecná - detail hlavy
VrankaVranka

Název latinsky

Cottus gobio

Jiný název

Bullhead, Westgroppe, Hlaváč bieloplutvý, Common sculpin, Chabot de riviére, Weissflossige koppe, Podkamenščik

Rozpoznávací znaky

Vranka obecná má vzhledem ke svému tělu velkou hlavu, z vrchu zploštělou, očima umístěnýma v horní části. Má velmi široká, ozubená ústa s velkými pysky. Má dvě hřbetní ploutve, oddělené, první, blíže k hlavě má menší základnu, druhá, ji má delší, podobně dlouhou, jako řitní ploutev umístěnou ve spodní části těla. Ocas je mírně vypouklý. Prsní ploutve jsou pak vějířovité, umístěné ve stejné boční linii jako podstatně menší ploutvičky břišní, z boku to vypadá, že jsou nad sebou. Na rozdíl od jiných rybek, u vranek plynový měchýř chybí. Má hnědé až šedé tělo s nepravidelným mramorováním a čtyřmi méně výraznými pruhy na příč těla. Vranka své zabarvení umí změnit, podle zbarvení dna! Od vranky pruhované se rozpozná díky šedavým skvrnám na břišních ploutvích, které však nikdy nevytváří příčné pruhy, jako u vranky pruhované. Podobné jsou taky hlavačky a hlaváči, ti ale mají prsní ploutve srostlé s břišními, které tvoří velké oválné terče. Hlavačka má pak i vzrostlé nosní rourky ) výčnělky, které ji trčí z nosu.

Výskyt

Vranka obecná žije v čistých horských a podhorských potocích, především pak v mělčích vodách, s kamenitým a hodně členitým dnem. Je méně háklivá na úbytek kyslíku ve vodě, jako její sestřička vranka pruhoploutvá.

Obecně

Přes den vranka obecná ukrývá pod kameny, navečer a v noci je aktivní a vydává se na lov. Jelikož nemá plynový měchýř, je velmi špatná plavec a spíše než plaváním se pohybuje přískoky, proto také loví jen v nejbližším okolí svého útočiště. Živí se například larvami chroustíků, pošvatek, pakomárů, jepic, také blešivci.

Dorůstá do délky  10 cm, vzácně až do 18 cm, žije asi 10 let.

Vytírá se od března do dubna, snůšku pak opatruje a hlídá mlíčňák.

Příprava vranky obecné v kuchyni:

Maso má prý chutné, po uvaření načervenalé. Vzhledem k tomu, že je dnes v Česku celoročně chráněná a ani v obchodech se s jejím masem nesetkáme, nemá smysl se zabývat jejím upotřebením v kuchyni.

Způsob lovu

Nesmí se lovit, protože je celoročně chráněná zákonem, náhodně by mohla zabrat na malou živočišnou návnadu nabídnutou těsně nade dnem.

Nejčtenější články

ORLÍK AKTUÁLNĚ :-(((

Poté, co jsme v neděli dopoledne chytili pytláka bez dokladů (lovil vesele na dva pruty) a rybáře, který dlouhodobě porušoval řád, jsme si udělali včera odpoledne výlet na Orlík a objeli 20 km břehů. JE NEUVĚŘITELNÉ, co se tam děje. Vesele se vláčí (všichni tedy svorně tvrdili, že si zrovna teď chystají věci na zahájení), loď na vodě plná komplet výbavy na dravce (prut na lov nástražek, dva pruty na tahání rybky, jeden nabitej vláčák, řízkovnice, echolot a příďák), stojan s dvěma pruty a na obou malí okounci, v bednách podměrečné ryby a hájené ryby, vrš plná malých okounků. Vzbudil jsem se s pocitem nesmírného smutku kořeněného beznadějí. Kde to proboha jsme??? SDÍLEJTE TOHLE SVINSTVO, TAKHLE TO DÁL NEJDE.

Zpráva ze zasedání Republikové rady ČRS (červen)

Rada shválila, kromě jiného, návrh změn rybářského řádu pro rok 2019. Konkrétně se jedná o stanovení nejmenší lovné míry okouna říčního na 15 cm, schválení povinnosti mít při lovu ryb podběrák, dále zákaz používání dvoj a trojháčků a omezení lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech v období 1.1 až 15.6., dále zákaz lovu na srkačku a zákaz používání vylovovacího háku (gafu).

Nazapomínejte na dodatky v rybářském řádu, mohli by jste přijít o papíry!

Na svazové vodě se musí všichni rybáři řídit rybářským řádem. O tom, jak moc je či není zastaralý, dnes nechci mluvit, ale spíše se s vámi podělím o jedno zjištění. Někteří z nás si zapomínají každý rok přečíst v řádu „Bližší podmínky výkonu rybářského práva“, tedy dodatky k řádu, které jsou vytištěné modře a které někdy zásadně mění například povolenou lovnou délku některých ryb. A tak neznalý rybář si může omylem přivlastnit amura, který má ale v některých krajích aktuálně v dodatcích změněnou lovnou míru z 50 na 70 cm!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím