Rybářský rozcestník

Vranka obecná (Cottus gobio)

Rozšířená po celém území hlavně v pstruhových vodách. Je bez hospodářského významu. Je indikátorem čistých vod, potravou pro pstruhy. Je to celoročně chráněný druh ryby, uvedená v kategorii ohrožený druh.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Vranka obecná - detail hlavy
VrankaVranka

Název latinsky

Cottus gobio

Jiný název

Bullhead, Westgroppe, Hlaváč bieloplutvý, Common sculpin, Chabot de riviére, Weissflossige koppe, Podkamenščik

Rozpoznávací znaky

Vranka obecná má vzhledem ke svému tělu velkou hlavu, z vrchu zploštělou, očima umístěnýma v horní části. Má velmi široká, ozubená ústa s velkými pysky. Má dvě hřbetní ploutve, oddělené, první, blíže k hlavě má menší základnu, druhá, ji má delší, podobně dlouhou, jako řitní ploutev umístěnou ve spodní části těla. Ocas je mírně vypouklý. Prsní ploutve jsou pak vějířovité, umístěné ve stejné boční linii jako podstatně menší ploutvičky břišní, z boku to vypadá, že jsou nad sebou. Na rozdíl od jiných rybek, u vranek plynový měchýř chybí. Má hnědé až šedé tělo s nepravidelným mramorováním a čtyřmi méně výraznými pruhy na příč těla. Vranka své zabarvení umí změnit, podle zbarvení dna! Od vranky pruhované se rozpozná díky šedavým skvrnám na břišních ploutvích, které však nikdy nevytváří příčné pruhy, jako u vranky pruhované. Podobné jsou taky hlavačky a hlaváči, ti ale mají prsní ploutve srostlé s břišními, které tvoří velké oválné terče. Hlavačka má pak i vzrostlé nosní rourky ) výčnělky, které ji trčí z nosu.

Výskyt

Vranka obecná žije v čistých horských a podhorských potocích, především pak v mělčích vodách, s kamenitým a hodně členitým dnem. Je méně háklivá na úbytek kyslíku ve vodě, jako její sestřička vranka pruhoploutvá.

Obecně

Přes den vranka obecná ukrývá pod kameny, navečer a v noci je aktivní a vydává se na lov. Jelikož nemá plynový měchýř, je velmi špatná plavec a spíše než plaváním se pohybuje přískoky, proto také loví jen v nejbližším okolí svého útočiště. Živí se například larvami chroustíků, pošvatek, pakomárů, jepic, také blešivci.

Dorůstá do délky  10 cm, vzácně až do 18 cm, žije asi 10 let.

Vytírá se od března do dubna, snůšku pak opatruje a hlídá mlíčňák.

Příprava vranky obecné v kuchyni:

Maso má prý chutné, po uvaření načervenalé. Vzhledem k tomu, že je dnes v Česku celoročně chráněná a ani v obchodech se s jejím masem nesetkáme, nemá smysl se zabývat jejím upotřebením v kuchyni.

Způsob lovu

Nesmí se lovit, protože je celoročně chráněná zákonem, náhodně by mohla zabrat na malou živočišnou návnadu nabídnutou těsně nade dnem.

Nejčtenější články

Na Lipně se našel mrtvý sumec uvázaný na drátě u pařezu

Na Lipně byl před třemi dny objeven mrtvý sumec, který měl v hubě uvázaný drát, ten se pak zachytil u kořene pařezu a sumec uhynul. Fotografie v článku ukazují jeden z důvodů, proč je zakázáno sumce, ale i jiné ryby, uvazovat za hubu….

Mladý rybář z Adamova chytil gigantického sumce. A dal mu svobodu

Bylo to v noci ze soboty na neděli. Od Mikulova se hnala bouřka. Začalo silně pršet. Dvaadvacetiletý Tomáš Rozsypal z Adamova na Blanensku se bál narovnat špičku prutu, aby do něj neudeřil blesk. Déšť ustal a voda rybníka ožila. Věřil svému úsudku a stále nahazoval na vytipované místo. Pak přišel konečně záběr. Po téměř hodinovém boji z vody pak vytáhl sumce, který měřil 238 centimetrů.

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin. Několik desítek tun mrtvých ryb lemuje břehy Nesytu, o kus dál tvoří na hladině jakýsi plovoucí ostrov, v dalších částech rybníka pak vytváří mozaiku bílých břich na zelené hladině.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím