Rybářský rozcestník

Spojovací uzel provlékací (hřebíkový)

Tento uzel se používá například při navazování muškařského podkladového vlasce s muškařskou šňůrou. Jde o spolehlivé spojení. Uzel je malý, dobře prochází očky prutu.

V opačném směru položíme k sobě konec muškařské šňůry a podkladového vlasce, vedle pak ještě položíme hřebík …

… konec vlasce začneme omotávat kolem šňůry a hřebíku, vytvoříme tak nejméně 5, ale lépe 6 ovinů …

… konec vlasce prostrčíme prostorem mezi muškařskou šňůrou a hřebíkem, pak hřebík opatrně odstraníme …

… opatrně dotahujeme uzel, hlídáme si, aby se oviny řadily pěkně těsně vedle sebe, nakonec trhneme, uzly trhnutím dotáhneme, přebytečný konec vlasce odstřihneme.

Nejčtenější články

Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

Ryby v české kuchyni – 1. díl

Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.

Ryba v české kuchyni – 3. díl

Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.