Rybářský rozcestník

Humr evropský

Největší z korýšů je ceněn především pro chutné masa. Jeho maso je jemnější než maso langusty, vůbec nejchutnější je humr o velikosti 0,5 až 1 kg. Humři jsou k dostání po celý rok, prodávají se čerství nebo mražení, živí či uvaření v krunýři. Živí humři jsou tmavě modří, vaření jsou jasně červení. Humr se peče, vaří, dusí nebo griluje.

Humr na bílém pozadí
humrhumrhumrhumr

Název latinsky

Homarus gammarus / Homarus americanus

Rozpoznávací znaky

Tělo s tvrdým, silným krunýřem, tmavě zelené až černé barvy, na okrajích těla i klepetech oranžově až žlutě kropenatý, zadeček složený z 6 kloubovitých článků. 2 mohutná, silná nestejně velká klepeta, umístěná u1 páru nohou, mohutnějším pravým klepetem kořist loví, nebo slouží jako louskáček na drcení lastur, je pokryto drobnými zoubky, levým štíhlejším klepetem, kořist stříhá, je opatřeno úzkým, ostrým ostřím. Délka těla až 65 cm, klepet až přes 30 cm, celková délka přes 1 m, váhy dosáhne, až 6 kg jsou známé úlovky i větších 8 kg kusů. Na hlavohrudi, kryté krunýřem 2 dlouhá tykadla (antény), které upozorňují na nebezpečí, 4 krátké smyslové vousky, které reagují, například na cizorodé látky v mořské vodě (chemikálie), a 2 drobná černá očka. Po dně se pohybuje za pomoci 5 párů nohou a drobnými ploutvičkami, které jsou mezi nohama, ohnutím zadečku, složeného z kloubovitých článků, je schopný i rychlého pohybu vzad.

Výskyt

Žije v atlantských pobřežních vodách od Nového Skotska v Kanadě v USA a od Skandinávie po Středozemní moře. Vyskytuje se v hloubkách až do 100 m nejčastěji na tvrdém kamenitém dnu, bahnité měkké dno nesnáší. Přes den bývá ukrytý ve skalních dutinách, v noci se vydává na lov. Je náročný i na teplotu vody, nejaktivnější je ve vodě kolem 2-4 C, teploty nad 20 C mu škodí.

Obecně

Humr žije dlouho, může dorůst délky až 70 centimetrů a váhy 9 kilogramů. Průměrně nicméně dorůstá délky 30 centimetrů a váží kolem 1 kilogramu.

Zbarvení se může výrazně lišit a pohybuje se od sytě modrých odstínů až po tmavě fialové tóny. Boky jsou žluté až hnědé s tmavými, často červenavými tečkami. Pravé klepeto je běžně výraznější než klepeto levé, protože je používáno k lovu potravy a zároveň jako ochranný prostředek. Potravu humr porcuje pomocí levého klepeta. Ulovenou kořist usmrtí pravým klepetem, levým nastříhá a za pomocí prvního páru noh dopravuje do úst.

Humři jsou noční živočichové, kteří se během dne schovávají v dutinách a pod kameny. Živí se většinou mršinami, živými rybami, korýši, řasami a jinými mořskými rostlinami.

Samičky humra se třou pouze jednou za dva roky a pod ocasem nosí až 100 000 vajíček.

Samice snášejí každý rok několik tisíc vajíček, které nosí pod ocasem 9-12 měsíců. Z vajíček se rodí malé larvy, které se živí planktonem, doba dospělosti je za 4-5 let.

Humr roste velice pomalu. V počátečních stádiích růstu mění humr krunýř až devětkrát za rok, později každé dva roky. V době shození krunýře, nevylézá ze skrýší, dokud nedoroste krunýř nový, podobně jako když v boji s jiným humrem přijde třeba o klepeto, které po čase naroste nové. Humři se dožívají stáří kolem až 30 let, někteří vědci tvrdí, že se mohou dožít až stáří 100 let. Humr pohlavně dospívá ve věku šesti let.

Kuchyňské zpracování:

Humr je ceněn pro svoje chutné maso. Podává se nejčastěji v jednoduché úpravě, vařený spolu s omáčkou nebo rozpuštěným máslem, nebo se servíruje jako součást salátů.

Vaření humra:

Živého humra okartáčujeme ve studené vodě, dáme do hrnce s vařící osolenou vodou a přísadou cibule, pepře a octa. Humra vařečkou chvilku přidržíme pod vodou a vaříme asi 20 minut. Potom ho necháme ve vývaru vychladnout. Vychladlého humra rozkrojíme po délce silným nožem, odstraníme vnitřnosti z masa ocasu a maso vyndáme. Pak rozsekáme články spojující klepeta s krunýřem a maso vyjmeme. Maso dále zpracováváme dle příslušných receptů.

Zdroj: www.nordsee.com, doplněno Dědkem Wassermannem. Foto: Dědkem Wassermannem + fotky-foto.cz

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Jak zajisti kus rohlíku na háček při chytání tzv. na mlaskačku

Existuje více montáží a návazců s kterými můžeme nabízet kus rohlíku rybám pěkně z hladiny, tzv. na mlaskačku. Pro milovníky dalekých a razantních náhozů tu mám způsob nastražení rohlíku pomocí háčku s přívěsem, boilie jehly a kousku klacku, nebo i klasické zarážky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím