V ZAJETÍ SLÁVIČEK
Štítky:
Mám zhruba 10 dní do posledních státnic na VŠ a hlava přestává fungovat. Musím změnit prostředí a trochu si oddechnout od studia. Počasí sice není rybaření momentálně nakloněno, ale předpověď slibuje ochlazení a déšť, což by mohlo ryby rozhýbat.
S několika přáteli velmi dlouho vybíráme mezi dvěma revíry. Až u prvního z nich se po obhlídce rozhodujeme, že dáme přednost tomu druhému, který leží kousek vedle.
Když dorazíme k vytipovanému místu, zjišťujeme, že je obsazené. Od rybářů, kteří zde loví, se dozvídáme, že zrovna balí a jsou celý víkend bez jediného kapra. Nepropadáme panice a s vidinou změny počasí začínáme pomalu přenášet věci k vodě. Je stále horko a zhruba 150-timetrové tahání věcí nás opravdu vyčerpává. Není divu, že v těchto podmínkách nám stavba tábora a příprava lovných míst trvá téměř celý den. Večer je vše na svých místech a my si můžeme konečně odpočinout u hrnku dobré kávy.
Jsme na svazové vodě, kde není zvykem dostávat záběry hned v prvních hodinách a je tomu tak i nyní. První záběr mi přichází až druhý den a od první chvíle je jasné, že je na háčku cejn, kterému nedělala problém 24 mm koule s plovkou. Přes den se již nic neděje a na další akci čekám až do večera. Swinger se přilepí pod prut a než stačím zareagovat padá dolů. Jsem bez kontaktu s rybou i bez montáže, kterou mi ryba okamžitě uřízla o všudypřítomné slávičky. Tato situace je předzvěstí našeho trápení s těmito přemnoženými živočichy, kteří řežou naše 0,35 mm kmenové vlasce a mnohdy i 0,60 mm šokáče jako nic. Netrvá to dlouho a rozjíždí se mi druhý prut. Po krátkém kontaktu s lepší rybou znovu řežu celou montáž o mušličky.
V noci se nám mění počasí a začíná vydatně pršet. Déšť neustává ani ráno a přináší nám častější záběry. Bohužel zdoláváme jen několik menších kaprů. Odpoledne přestává pršet a z ničeho nic mám pomalou jízdu na Salmona Infinity nastraženého na panáčka. Hned po záseku cítím těžkou rybu a snažím se ji otočit od vázek plných ostrých mušlí. Po nekompromisním dotažení brzdy se mi to s pomocí ohnutého prutu na maximum daří a začíná pro mě opravdu tvrdý souboj. Snažím se rybu pumpovat ke břehu, ale je to jako bych měl na háčku pytel cementu. Ryba míří vlevo a cítím, že je obrovsky těžká. Jede přes tři pruty, které mám po levé ruce, a musím si ji po břehu nadejít. Znovu se více opírám do svého 2,75 librového prutu Nash Entity a prsty dobrzďuji cívku Ultegry. Kapr se několik desítek metrů od břehu ukazuje na hladině a převaluje se přes vlnu. Je to obrovská ryba, což mi potvrzuje mohutným ocasem, který se na chvíli mihne nad hladinou. Po dalších minutách boje začínám přebírat iniciativu a přitahuji rybu blíže ke břehu. Vše začíná vypadat nadějně a v tom najednou prásk… Krve by se ve mně nedořezal a nadávky ze mě létají jako ze samopalu. Při pohledu na utržený 40 librový návazec, jehož zbytek je citelně poškozen od ostrých mušlí, je mi jasné, kde byla příčina nezdaru. Po chvíli se ze ztráty životní ryby snažím oklepat a snažím se dál bojovat s touto nevyzpytatelnou svazovou vodou a hlavně s obrovským množstvím sláviček.
Měním o pár metrů svá lovná místa, navíjím nové šokové vlasce a jako návazec dávám silnou potahovanou šňůrku. Pod háčky nabíjím velké panáky Salmona a N1 a v podvečer je vše znovu na svých místech.
V noci se opět ozývá můj příposlech a do pohybu se dává montáž s N1. Zásek sedí a tentokrát nenarážím na vázky. Po pár minutách a několika výpadech u břehu mi parťák Libor podebírá velmi slušného šupináče. Jeho míry jsou 90 cm a 12,5 kg. Pěkná náhrada za ztrátu odpolední ponorky, která mi stále leží v hlavě.
Na další akci si musím počkat až na ráno. Nastražený panáček Salmona zachutnal opět slušné rybě. Sedáme s Liborem do člunu a zkoušíme si pro rybu dojet. Vše jde hladce a dostáváme se až k ní. Kapr je zhruba metr až dva pod hladinou a začínám se do něj opírat. Bohužel opět nemám na Salmona štěstí a vypínám těžkou rybu.
Uplyne pouhá hodina a opět se mi na příposlechu hlásí N1, která místním rybám opravdu šmakuje. Po záseku rybu poměrně snadno otáčím. Jelikož všichni spí, rozhoduji se pro samostatnou akci. Pomalu přitahuji kapra ke břehu a můj odhad je někde kolem 8 kilo. Vcelku snadno dostávám kapra cca 10 m od břehu. V tom přichází první pořádný výpad. Je mi jasné, že jsem se ve svém odhadu mýlil a začínám se na souboj více soustředit. Ve svitu čelovky vidím obrys ryby a adrenalin začíná pracovat. Je to mohutný šupináč, který mi teprve u břehu ukazuje svoji sílu. Po několika výpadech se mi daří kapra navést do podběráku. Když rybu pokládám do podložky, je mi jasné, že jí do metru moc nechybí. Kapr měří 97 cm a váží 16,2 kg. S úsměvem na tváři přijímám gratulace od kolegů, ale v hlouby duše mi opět vyvstane myšlenka, jaký by byl kapr, kterého jsem den před tím ztratil.
Přes den zdolávám ještě jednu rybu kolem 65 cm a u břehu přicházím o další mezi 70-80 cm, která mi v mušlích uřízla 0,60 mm šokový návazec jako by to byl tenký vlásek. Moc rád bych ještě chytal, ale povinnosti volají a musím se zase věnovat studiu. Parťák Libor ještě zůstává na dvě noci u vody a snaží se společně s kamarádem Zdeňkem prolomit smůlu spojenou s žiletkami zvanými slávičky. Libor má trochu problém s nedostatkem krmení, tak mu u vody nechávám trochu 24 mm koulí N1, na které jsem měl úspěch. Poté se loučím a odjíždím k domovu.
Druhý den mi volá Libor a hlásí 86 cm dlouhého a 12 kg těžkého lysce, kterému zachutnalo boilí N1. Kromě tohoto kapra zdolal ještě dva kolem 8 kg. To od něj není vše a další den hlásí 94 cm šupináče s váhou 13,4 kg a i tuto rybu přelstil s pomocí tohoto boilí.
Z každé výpravy by si měl člověk vzít nějakou zkušenost. Tato mi jasně ukázala, že i velmi nepříznivý průběh se může v jednom okamžiku otočit. Je však důležitá snaha a víra v to, co dělám.
Za Infinity team Rosťa Souček
Příspěvek V ZAJETÍ SLÁVIČEK pochází z book Fishing
