Stresuješ? Pak nepochytáš!

Štítky:

V měsíci září jsem průvodcoval na horní přehradě Meqinenza na řece Ebro mého dnes  již si dovolím říci přítele a stálého klienta Patrika Zimana. Který tentoktrát dorazil se skvělou trojicí rybářských parťáků z jejich domoviny, na ryby bohatého Slovenska. Chalani sršeli od rána do večera humorem a optimizmem k této výpravě. Jak již název k těmto pár řádkům napovídá, je to v podstatě tak, že pokud jedeš na Ebro se stresem a nervozitou z toho, že nechytíš dvojku, tak ji  prostě a jednoduše nechytíš. Nabyté zkušenosti za těch pár let tomu prostě nasvědčují a nejsem toho názoru pouze já se svými průvodci z týmu sumci.com, ale při večerních dýcháncích mi to potvrdili i kolegové průvodci z konkurenčních kempů. Rybář, který dojede na kouzelnou přehradu Meqinenza v pohodě a poklidu, je povětšinou odměněn nádhernými úlovky nejen trofejních sumců.

A přesně s takovou náladičkou dorazila na Ebro i partička Slováčků z Blavy.

Musím říci, že to byla pohodička tento tým průvodcovat. V sobotu po příletu jsme si spustili loď na vodu, projeli jsme si část přehrady, prohlédli si místa kde budeme přes týden rybařit a vklidu jsme si šli dát večeři a panáčka. Panáček je na Ebru podle průvodců a majitelů kempů jedna z důležitých aspektů k nachytání ryb. Často s jejich úst slíchávám “Nezachlastáš, nezachytáš!” Musím uznat, že tento slogan má něco do sebe. Ovšem ne v době lovu trofejních fousáčů!!!!! To je pak průser vybavenej natotata!!!

A nyní se mrkněme jak Slováčiska pochytali.

V neděli ráno jsme se kolem 9 hodin vydali na vodu s tím, že dnes budeme lovit sumce na halibutí pelety. Dojeli jsme na místo lovu, já jsem vysvětlil chlapům jak se pelety nastražují, jak se krmí a podobně. Po té sem nastražil, s jejich a musím dodat až nezvyklou pomocí ze strany klienta, 4 pruty na vzdálenost od břehu cca 200 metrů. S jednou polovinou party jsem vyjel lodí k nedalekému mostu vláčet candáty a dva chlapíci zůstali hlídat vyvezené sumčáky. Po asi třech hodinách vláčení jsme se vydali zpět ke klukům. Ti zrovna zdolávali ke břehu první dvoječku. Během dne chlapi zdolali ještě sumce 197 a 210 cm. Tím jsme lov ukončili se slovy “tři dvojky na první den postačí.”

V pondělí jsem chlapce požádal, zda by na ryby nešli ráno sami s tím, že mají jet vláčet candoše a já zajedu do nedalekého městečka Caspe pro potřebné vybavení k dalšímu lovu. Chlapci mi volali již kolem 11 hodiny, že jim to moc nebralo a že na mě již čekají na baráku. Když jsem se z Caspe kolem 12 hodiny vrátil musel jsem usoudit, že pánové si slogan Ebra – nezachlastáš nezachytáš vzali k srdci.

V době mého návratu otevírali již druhou láhev Chivasu s tím, že je zítra také den. V pozdních odpoledních hodinách, když jsme byli celá partička včetně mé maličkosti zcela pod vlivem Chivasu jsme došli k úsudku, že si půjdeme do večeře lehnout.

A až se sešeří, vyrazíme si na hoďku na vábničku, ulovit si nějakého sumčího dorostence kolem metru na gril. Tak se i stalo, po večeři, když míra alkoholu klesla v krevním oběhu na únosnou míru, vyjeli jsme si párkrát klepnout. Jako nástrahu jsme si vzali z bazénku ouklejky. Kluci si chytili 3 sumečky kolem metru a jednoho z nich jsme si hodili na grileček.

Dalšího rána jsme s chlapci nenechali nic náhodě. Chivasu jsme nechali hajat v mrazáku a vyrazili jsme na ryby, s tím, že smyslem dnešního dne je ulovit nějaké sumce a pokusit se udělat nějakej ten osobáček v lovu kaprů. Po příjezdu lodí na místo našeho lovu jsem chlapcům vyvezl s jejich pomocí opět 4 sumčáky na pelety a nahodil jsem jim jeden vláčák s kaprovou montáží taktéž na peletu cca 30 metrů od břehu. Daný prut jsem vložil do sumcového stojanu, povolil jsem brzdu se slovy že tripod ani jiné vymoženosti jako kaprové děličky nejsou na Ebru potřeba. Pánové si pak během dopoledne na zmíněný prut zdolali 6 kaprů, největší měřil 91 cm a vážil 13kg. Sumce pánové zdolali 3 a to 142,150 a 215cm. Tím jsme den uzavřeli a mohli jsme v klídku vyrazit na véču. Následujícího rána nám foukal vítr, tak jsme se jen zakotvili v zátoce u kempu mimo hlavní tok s tím, že si nahodíme na candoška. Já jsem chlapcům nachystal svačinku ve složení: gin-tonik-limetka, 2 pytlíky ledu a půllitrové sklenice. Po asi hodince jeden z našeho týmu musel doběhnout do kempu ještě pro jednu láhev ginu, poněvadž jedna chlapcům na sluníčku ve 40°C byla málo. V tento den jsme ulovili celkem 3 mega candáty, nej měřil 45cm. Tímto skvělým výsledkem jsme lov ukončili a na rovinu podle mého byl nejvyšší čas. Jinak by pravděpodobně došlo k poškození vybavení nebo zdraví někoho z veselých chlapců a tomu jsem se chtěl vyhnout. Na poslední den rybolovu jsme si řádně přivstali. Dojeli jsme si lodí na naše oblíbené místečko, vyvezli jsme pelety a bavili jsme se lovem candátů na splávky mezi skálou. Tento závěrečný den si chlapi zdolali sumce 200 a 213 cm. Candáti brali na výbornou, ale velikost hejna, které nám najelo se pohybovala kolem 50cm.

Celkem pánové nachytali v podstatě za 3 dny rybolovu 16 sumců (největší měřil 215cm), 6 kaprů kterým se věnovali jedno dopoledne. Candátky jsme nepočítali, pravdou je, že nám tentokrát velcí jedinci nebrali.

Na závěr bych chtěl ještě napsat, že tento článek jsem nenapsal jako propagandu požívání alkoholu na rybách, ale smyslem mých vět je prostě a jednoduše – budeš-li ve stresu z toho, že rybu nechytíš, tak ji prostě nechytíš. A to je celá má filozofie.

Hodně úspěchů nejen u vody přeje Pavel Straka.

Zdroj: sumci.com

Příspěvek Stresuješ? Pak nepochytáš! pochází z book Fishing