Rybářský rozcestník

Odpadávací montáž s olovem: Největší prasárna v rybařině, kterou bychom měli zakázat!

5.5.2016
Náš rozcestník, tedy přesně generátor RSS kanálů, vám nabízí články z mnoha českých rybářských webů. Díky rozcestníku tak máte na jednom místě ty nejzajímavější rybářské články, ale i další informace z rybářského světa... Pokud jste majitelem rybářského webu a váš RSS kanál zde není, stačí nám poslat info na e­mail: rybarskyrozcestnik@seznam.cz, rádi vaše RRS zdarma přidáme!

Štítky:

Odpadávací montáž s olovem. V současnosti se jedná o hojně používanou montáž, především při lovu kaprů. Princip této montáže tkví v tom, že při zdolávání ryby se olovo uvolní, díky čemuž má rybář větší naději na zdolání kapra. Jenže! Olovo po souboji s rybou zůstane na dně revíru. A právě to je ta nechutná prasárna! Protože někteří rybáři prostě hyzdí naše vody jedovatým kovem jenom kvůli tomu, aby zvýšili svou šanci na úlovek. Velkým problémem je, že rybářský trh s touhle nechutnou záležitostí nemá problém. A to je špatně!

Pravda, olovo je v rybařině známé již dlouhá léta. Dalo by se říci, že se používá odnepaměti. A ano, občas se stane, že olovo po rybářích ve vodě zůstane – snad každý už utrhl své krmítko nebo kaprovou zátěž. Ale tady se bavíme o jiném problému. Bavíme se tady o nezodpovědném lovu, kdy rybáři vědomě poškozují životní prostředí. A to není správné! Jedná se o neomluvitelné chování, které je nutné odsoudit. Proč?

 

Jasné argumenty: Škodlivost olova v našich vodách

Olovo je jed. Jeho negativní účinky na lidské zdraví dokazují stohy studií. Nejčastěji se mluví o tom, že olovo poškozuje krvetvorný a nervový systém. Toxické složení olova má také za následek negativní dopady na ledviny, imunitní systém, trávení nebo reprodukci. Problémem je, že lidské tělo není schopné se olova zbavit. Takže to tak zůstává v kostech, játrech nebo ledvinách. Olovo je karcinogenní, proto může výrazně přispívat ke vzniku rakoviny.

kapr-zdolavani

Nezní to dobře, co říkáte? Proč se tedy někteří rybáři chovají jako dobytci a nechávají svá olova ve vodě? Nevím. Na tuto otázku nedokážu odpovědět. Ale děsí mě ta představa, že tisíce rybářů dohromady nechávají v našich revírech metráky olověných zátěží. Že je tento odhad přehnaný? Jen si to spočítejte…

Kapraři s velkou oblibou používají zátěže o hmotnosti 80 až 130 gramů (někdy i těžší). Takže teď jdou na řadu jednoduché kupecké počty. A ty říkají, že při lovu s odpadávací montáží stačí 10 soubojů s rybami různých velikostí a ve vodě po jediném rybáři rázem zůstane „plusmínus“ kilo toxického kovu. A když toto praktikují stovky nebo tisíce rybářů, pak se dostáváme ke skutečně hrozivým číslům.

Velkým problémem je to, že olovo na odpadávací montáži odpadne i při souboji s menším kaprem. Takže pokud rybářovi najede na lovné místo hejno kapřích dorostenců, pak po něm zůstane na dně revíru „koberec“ jedovatých předmětů. Hnus!

kapr

Velkou potíží je i to, že olovo zůstává i v samotných rybách. Teď to neberu z pohledu konzumenta ryb, ale z toho pohledu, že se v tělech ryb i naši vinou drží smrtící jedy. Jen si vzpomeňte na onen výzkum ze severu Čech, kdy odborníci zjistili, že v rybím mase jsou příliš vysoké hodnoty olova. Jistě, jistě, neviňme hned rybáře – za tímto negativním trendem stojí i průmysl nebo automobilová doprava. Ale! Nezodpovědní rybáři by si měli uvědomit, že i oni jistým dílem přispívají k tomu, že naše životní prostředí je „zaplevelené“ toxickým olovem.

 

Byznys, který si nebere servítky

Za celou situaci nemohou pouze rybáři. Ne. Součástí celého problému jsou i rybářské firmy, které tento nápad považují za revoluční. A on do jisté míry revoluční je. Systémy s odpadávacím olovem pro kapraře jsou totiž geniálním byznysem. Podívejte se na to zblízka!

kapr

Když rybář naváže napevno olovo, pak jej s velkou pravděpodobností vytáhne znovu zpátky. Takže spotřeba takových zátěží je poměrně nízká. Pokud ale po každém souboji s rybou zůstane olovo na dně revíru, pak si obchodníci mnou ruce. Rybář prostě musí jít, a musí si koupit další olova. A ne za zrovna malé peníze! Některé firmy to mají dotažené do „dokonalosti“. Jak to myslím? Na jejich systémy a bižuterii pasují pouze jejich olova. Takže rybář nemůže jít a nemůže si koupit levnější typy zátěží. Ne. Pěkně si zaplatí za značková olova, jejichž cena je z pohledu „nekapraře“ naprosto přestřelená, šílená a nechutná.

Co mě na tom mrzí nejvíce? Asi to, že při pohledu do katalogů těchto kaprařských firem nalezneme texty o tom, jak je nutné, aby rybáři souzněli s přírodou. Dočteme se, jak firmy vyrábí rybářské potřeby, které jsou šetrné k rybám i k vodám. Pak ale otočíte na stránku, kde najdete odpadávací montáže, a rázem zjistíte, že jsou to jenom kecy! Firmy se jednoduše jenom tváří, že jim jde o šetrné rybaření. Ale nejde!

kapr

Vždy jsem kaprařské firmy bral jako subjekty, které posouvají rybařinu někam dopředu. Ale tenhle sortiment je pořádným, ale pořádným, krokem zpátky. A nejvíce mě to mrzí u těch společností, kterých si za jejich přínos rybařině skutečně vážím. Teď mě tyto firmy ovšem opravdu zklamaly…

 

Existuje řešení? Ano!

Řešení je naprosto jednoduché. Je zapotřebí, aby se rybáři na systémy s odpadávacími olovy vyprdli a začali používat kamení. Ano, přírodní kamení. Taková montáž je naprosto jednoduchá, přitom její úspěšnost je stejná jako u její „toxické napodobeniny“.

kapr

Musím říct, že mě hodně těší, že jsem na sociálních sítích zaregistroval skupiny rybářů, kteří systémy s odpadávacími olovy také odsuzují. A burcují ostatní rybáře, aby přesměrovali své zvyklosti právě na přírodní zátěž. Doufám, že takových rybářů bude přibývat, a že lov na systémy s odpadávacími olovy bude v kaprařské komunitě nahlíženo jako na velký „neprofesionalismus“. Tento postoj pak bude důležitý zejména u těch rybářů, kteří s kaprařinou začínají. Je zapotřebí, aby hned na začátku dostali od zkušenějších kaprařů jasný signál, že takhle opravdu ne!

Tady by se měli zamyslet především mediálně známí kapraři, kteří s klidným svědomím ve svých textech píšou o používání systémů s odpadávacími olovy při lovu kaprů. Kolegové, zamyslete a přestaňte se chovat jako prasata!

 

Tak se ukaž, ty hrdino…

Co říci na závěr? Očekávám, že se pod tímto textem zase objeví „potrefené husy“, které budou s přesvědčením tvrdit, že olovo na dnech našich revírů není škodlivé. A že vlastně samotné olovo je „oukej“. Nuže dobrá. Pak mě napadá jednoduchá myšlenka – pokud opravdu je olovo tak v pohodě, pak se zamyslete nad tím, jestli byste byli schopni se takové vody napít. Schválně, kdo si dá olověnou zátěž do skleničky s vodou, a poté „chutnou tekutinu“ po několika hodinách vypije? Myslím si, že tento „pokus“ by řady hlasitých zastánců systémů s odpadávací zátěží pořádně zúžil.

Ještě jedna poznámka. Prosím vás, kdyby mi chtěl někdo dokazovat, že by tu sklenku s kontaminovanou vodou vypil, pak to prosím nedělejte. A raději jděte hledat kamení, které uvážete místo olova. Děkuji…

Autor: Viktor Krus

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Jak zajisti kus rohlíku na háček při chytání tzv. na mlaskačku

Existuje více montáží a návazců s kterými můžeme nabízet kus rohlíku rybám pěkně z hladiny, tzv. na mlaskačku. Pro milovníky dalekých a razantních náhozů tu mám způsob nastražení rohlíku pomocí háčku s přívěsem, boilie jehly a kousku klacku, nebo i klasické zarážky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím