Lov sumců na soukromé vodě – Hrdobec

Lov sumců na soukromé vodě – Hrdobec

Štítky:

Je to už spoustu let, kdy jsem začal s lovem sumců a tyto začátky samozřejmě nebyly jednoduché. V tom mi dá jistě každý sumcař za pravdu.  Hodiny a hodiny bez záběru u našich toků a když už jsem se občas přeci jen dočkal, tak moje náhodné úlovky většinou nepřesahovaly hranici metrové délky.  Navíc náš rybářský řád mému počínání házel vysloveně klacky pod nohy. Tady zákaz vyvážení, tu se nesmí lovit přes noc a jinde mne od vody rovnou vyhodil rozvášněný porybný, kterému se zřejmě nelíbila má oholená hlava a nápadné tetování.

Už tehdy jsem si říkal, že tu jaksi chybí  privátní a dobře zarybněná sumcová voda, voda taková, kde bych si mohl všechny tyto, při efektivním lovu sumce samozřejmé věci vychutnat bez obav z možných následků.  Bohužel nic podobného na trhu nebylo. Rybníků a pískoven s velkými kapry naproti tomu všude jako máku. Na některých takových vodách samozřejmě pár sumců žilo, nebo je aspoň majitelé avizovali v rámci reklamy na svůj podnik, a tak jsem postupně pár takových také navštívil.  Naneštěstí jsem nejspíš vždy natrefil na ty, kde se mnoho mých cílových ryb neprohánělo  a lov sumců zde byl ve výsledku buď absolutní ztrátou času nebo jsem se štěstím  nachytal pár fousatých juniorů. Zkrátka se nejednalo o vodu speciálně zaměřenou na lov sumce a bylo to také znát.

Postupem času jsem problematice, dá se říci, přišel na kloub a začalo se mi poměrně dobře dařit.  Napřed na našich svazových vodách a jelikož jsem povahou dobrodruh, tak mě to čím dál víc táhlo i za hranice naší krásné země Nejvíc mne lákaly magické řeky proslulé lovem ryb gigantických rozměrů. Italská řeka PO a Ebro ve slunném Španělsku.  V duchu opojení těmito dálkami jsem na myšlenky spojené se soukromou vodou, kde by se proháněla spousta nádherných sumců, tak nějak zapomněl.

To se však změnilo v zimě letošního roku. Zvoní telefon a na druhém konci kamarád Martin, že prý pro mne něco zajímavého má.  Při osobním setkání mě Martin sdělil, že sehnal rybník. Slovo dalo slovo a hned druhý den vyrážíme náš společný sen okouknout.  Již první pohled nám doslova vyrazí dech. Rybníček je zasazen do překrásné krajiny, obklopený zelení a s výhledem na okolní majestátné kopce.  Třetina vodní plochy je dokonce zarostlá vodními křovisky a tzv. mangrovy, což by byl už na první pohled pro sumce ráj. Podobné schovávačky, jak známo, tyto ryby vyhledávají a cítí se tu bezpečně. To kvitujeme s nadšením, protože to, co vidíme, dokonale odpovídá našim představám o skutečné a v rámci možností i relativně divoké vodě, se spoustou přirozených rybích úkrytů.  Jsme  rozhodnuti, jdeme do toho. Ted už jenom sehnat sumce, říkáme si, což se samozřejmě mnohem lépe řekne než udělá . Po vyčerpávajícím a nervydrásajícím několikaletém zarybňování se nám podaří nakoupit dostatečné množství krásných ryb a co je hlavní, tak ve velikostech, za kterými se budou vydávat rybáři z celé země.  Vše se nakonec daří. O finanční stránce nemá cenu se zmiňovat, protože výdaje byly brutální. K podobné zmínce mne nutí pouze pár rejpalů, co se domnívají, že všechny privátní  vody jsou zarybněny rybami ze svazových revírů. Netvrdím, že tomu tak nikde není, my však máme v tomto ohledu svědomí naprosto čisté.

Když jsme pak konečně otevřeli pro veřejnost, tuším že to bylo v květnu, tak jsem si myslel, že sám na své vodě ryby chytat nikdy nebudu. Měl jsem za to, že tu pro mne není dost tajemství, protože rybník dobře znám a ryby jsem do něho osobně dával. Navíc jsem za svůj život už ulovil velké množství  sumců. A to jak na našich svazovkách, tak i v různých koutech Evropy. Hodně ryb měřilo více, jak dva metry a mám na kontě i dva giganty přes magických 100kilo váhy, takže občas není jednoduché nalézt v sobě další motivaci, a to se potom věnuji raději lovu jiných druhů. O to víc a také příjemně mne překvapila výprava, kterou jsem na náš Sumčák absolvoval v září s partou rybářských nadšenců. Kluci  chtěli na sumce, nicméně postrádali veškeré zkušenosti a najali si mne, abych jejich vytoužený víkend průvodcoval.  Během dvou dní jsem poznal nejen nové kamarády ale i to,  že  naše snažení nebylo marné a povedlo se nám vybudovat skutečně kvalitní vodu a nikoliv nějaký bazén se sumci, jak by se na první pohled mohlo zdát.  Popisovat dopodrobna celou akci je zbytečné, nicméně jsem poznal, že určitý um a zkušenost je k úspěšnému lovu zapotřebí i v takto zarybněném prostředí. Přesto, že množství ryb je přes 120 kusů, tak než vám ryba skončí u nohou, může to klidně i pár dní trvat a kdo se domnívá, že přijede na jeden večer a nachytá kvantum úlovků, se může také velice mýlit.  Zkrátka Sumčák je z mého pohledu podepřeného bohatými a letitými zkušenostmi plnohodnotným revírem  a pod to se kdykoliv podepíšu.

Nebudu vás napínat, kluci se svého sumce nakonec dočkali a jako bonus se i ledaccos přiučili, a tak by to mělo být, protože učíme se všichni a to po celý život, a kdo si myslí že umí všechno, tak často nepříjemně narazí.  Dalším faktem je skutečnost, že sumec není kapr a už vůbec ne jeseter tudíž se nekrmí každý den. Proto doporučuji všem kdo se rozhodnou a váží k nám kolikrát i dlouhou cestu, aby si výpravu naplánovali minimálně na dva a více dnů. A těm méně zkušeným, aby se nestyděli a vzali si s sebou zkušeného průvodce. Vždyt žádný zkušený z nebe nespadl – to je přísloví jistě nezpochybnitelné.

Málokdo u nás ví, že sumec  v našich podmínkách je často už  v předjaří poměrně aktivní a dá se s úspěchem lovit. A právě ti, kteří nechtějí čekat až do léta, než jim rybářský řád umožní  rozvinout naplno svou vášeň, mají nyní  možnost vyzkoušet si lov sumců na perfektně zarybněné vodě.

Třeba se na březích této unikátní vody potkáme, popovídáme a vyměníme názory i zkušenosti. Osobně tam budu v následující sezoně častěji, neboť nově vysazený, bez pár cm dvoumetrový sumec albín a neskutěčně stavěné samice 240+,  jsou dozajista výzvou i pro mne.

Takže na viděnou přátelé.

Hrdobec