Štítky:
Tomáš Lotocki: „Musíš domů, teď už spěj i ryby“, říká strejda Prošek malému Prdelkovi v jedné z povídek Oty Pavla. Pokud my rybáři vůbec hovoříme o spánku ryb, používáme tato slova většinou jako metaforu k vyjádření jejich nízké aktivity a nezájmu o naše nástrahy: „Ty ryby tam snad chrápou“, říkáme ve chvílích, kdy na hladině nevyskočí ani bělička a my jako ubozí bezrybkové hodiny hledíme na nehybné splávky nebo číhátka. Jak je to ale se spánkem ryb doopravdy? Spí ryby podobně jako člověk? Upadají v zimě do stavu hibernace jako netopýři nebo křečci? Mohou teď na sklonku zimy pociťovat příznaky jarní únavy, podobně jako my lidé? A zdají se rybám také sny?…