Štítky:
Honza Votroubek: (Upozorňuji, že všechny postavy jinak skutečných příběhů mají změněná jména (včetně autora) a veškerá podobnost událostí je čistě náhodná)
Vánoce byly šťastně za námi. Hned na Štěpána, když jsme byli právě s manželkou na návštěvě příbuzných, zavolal mi Michal.
„Tak co, ty starý barde, nevyrazíme zase poškádlit štiky na jezero?“ začal rozšafně.
Měl jsem sto a jednu chuť říct, že bych jel, ale bez něj, jenže manželka, která vytušila s kým mluvím, významně povytáhla obočí. Tak jsem ze sebe vysoukal, že souhlasím, protože už mi vysedávání u televize a cukroví leze krkem.
Parťák potěšeně pravil: „Fajn, zítra v šest ráno tě naberu a frčíme. Jinak pro tebe mám dodatečný vánoční dárek, tak se těš.“
No, potěš, pomyslel jsem si…