Štítky:
Obrovský úspěch! Přesně to mají „na svědomí“ jihočeští vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod. O co jde? Odborníci z fakulty, spolu s Rybníkářstvím Pohořelice, vyšlechtili nové plemeno kapra, které nazvali amurský lysec. Jedná se o fantastický počin! Vždyť v České republice nebylo nové rybí plemeno uznáno už více jak 20 let! Vědci z „rybářské fakulty“ a pracovníci Rybníkářství Pohořelice to ale dokázali a za jejich skvělou práci si zaslouží převeliký obdiv…
Proč amurský lysec? Protože jeden „z rodičů“ pochází z řeky Amur, která protéká v dalekém Vladivostoku. Práce na tomto novém plemenu zabrala odborníkům z Fakulty rybářství a ochrany vod a z Rybníkářství Pohořelice dlouhá léta. Ale jejich snažení se vyplatilo! Světlo světa tak spatřilo nové plemeno kapra, které je odolné proti řadě nemocí. A to i proti smrtelně nebezpečnému onemocnění koi herpes virus (KHV).
Tip: Oficiální stránky Fakulty rybářství a ochrany vod
K novému plemenu kapra, které je obrovským úspěchem českých odborníků, se nadšeně vyjádřil děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Otomar Linhart: „Amurský lysec se na našem pracovišti šlechtil více než sedmnáct let,“ říká. Ale znova dodáváme, práce českých odborníků se vyplatila! Už v minulém roce nové plemeno uznalo ministerstvo zemědělství i Šlechtitelská rada pro chov ryb Rybářského sdružení ČR.
Šlechtění nového plemena kapra: Krůček po krůčku
Mravenčí práce. Asi nějak takto by se dalo popsat šlechtění nového plemena kapra. Podrobný popis šlechtění nového plemena kapra sděluje vedoucí Laboratoře molekulární, buněčné a kvantitativní genetiky centra CENAKVA Martin Flajšhans: „V první fázi výzkumu jsme od roku 1993 do roku 1997 studovali původní i dovezená plemena kapra i jejich hybridy. Cílem šlechtění bylo dostat do lysého kapra geny amurského divokého kapra, takzvaného sazana, který je uznáván jako samostatný poddruh asijského kapra, a s evropskými plemeny kapra je geneticky nejméně příbuzný.“
A pak přišla další titěrná práce. Opakované křížení, výběr, reprodukce, a následné testování užitkovosti růstu a odolnosti proti nemocem. Tak díky těmto metodám vzniklo naprosto nové lysé plemeno kapra, které v sobě nese geny původního divokého šupinatého amurského kapra. Díky tomu amurský lysec dobře přežívá, je velmi odolný vůči některým nemocem a roste stejně dobře jako jiné produkční linie kapra, které se tradičně v České republice chovají.
Tip: Oficiální stránky Fakulty rybářství a ochrany vod
Na tomto projektu podle Otomara Linharta pracoval velice široký počet odborníků z nejrůznějších vědeckých pracovišť. Takže pod novým plemenem amurský lysec jsou podepsáni odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod a jejího vědeckého výzkumného centra CENAKVA spolu s genetickým centrem Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. Dále také odborníci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. Testy odolnosti amurského lysce proti nemoci KHV (koi herpes virus) ověřoval Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, jehož odborní pracovníci pracují v jedinečné laboratoři, která je schopna testovat rybí viry.
„Vědecká práce vycházející z rybářského entuziasmu kolektivu vědců je nyní k dispozici produkčním rybářům,“ říká Otomar Linhart, a zároveň dodává: „Díky spolupráci fakulty s Rybníkářstvím Pohořelice nyní existuje amurský lysec hned ve dvou liniích – ve vodňanské a pohořelické.“
Amurský lysec: Fakulta i Rybníkářství Pohořelice plánují jeho prodej
Plány fakulty i rybářského podniku z Pohořelic jsou velice zajímavé. Fakulta rybářství a ochrany vod ve spolupráci s Rybníkářstvím Pohořelice začne amurského lysce prodávat rybářům do chovných rybníků. „Amurského lysce linie pohořelické už využíváme v rybářském provozu a o nabízený plůdek a násady je velký komerční zájem,“ těší Vladimíra Chytku z Rybníkářství Pohořelice.
Tip: Oficiální stránky Fakulty rybářství a ochrany vod
Úspěch by mohl tkvít i v tom, že chov lysých kaprů, které nepokrývají téměř žádné šupiny, má na jihu Moravy velkou tradici. A právě v této tradici chtějí rybáři z Pohořelic pokračovat i s novým plemenem kapra.
Přesto, někdo může zapochybovat. V tuzemsku totiž produkce šupinatých kaprů dosahuje až 60 procent, což pro lysé kapry nevyznívá nijak přívětivě. Ale Vladimír Chytka z Rybníkářství Pohořelice nemá o budoucnost nového plemena kapra žádné obavy. „Lysí kapři jsou finančně, komerčně a exportně atraktivní a úspěšně se vyvážejí do Německa, Rakouska nebo Polska,“ uzavírá Vladimír Chytka.
Autor: Viktor Krus
Spolupráce: Gabriela Bechynská, tisková mluvčí FROV JÚ
Titulní fotografie: Václav Pancer