Rybářský rozcestník

Litoměřická NEJ: Největší ryba ulovená v českých zemích

Největší ryba ulovená v českých zemích. Tři metry na délku a metr na šířku měl rybí gigant, kterého roku 1577 vytáhli z Labe litoměřičtí rybáři. Nebyl to sumec, coby největší zástupce tuzemské rybí říše, nýbrž mořská ryba. V těch dobách občas zamířil do Čech ze Severního moře jeseter velký …

Na jeho obvyklé rozměry představoval ulovený exemplář mimořádně vyvinutý kus. Také v následných stoletích se podařilo v Litoměřicích i jinde na Labi opakovaně ulovit pořádného jesetera. Už žádný však nepřekonal tento rekord a nejspíš už nepřekoná. Jeseteři velcí jsou totiž od roku 1917 považováni v Čechách za vyhynulý druh.

Rybářství je nejstarší doložená živnost v oblasti Litoměřic. Dalo také jméno starobylému předměstí Rybáře. Rybolov přinášel městské pokladně nejvyšší výnos v době tahu lososů. Losos dnes představuje v Labi exotickou rybu uměle vysazovanou. Dříve tento mořský tvor pravidelně migroval proti proudu Labe, aby se vytřel v čistých říčních vodách. A pro rybáře to byly žně. Dospělý losos dosahuje délky 70 až 90 cm, rekordní jedinci pak i 150 cm. Ale co je to proti jeseterovi velkému, jehož průměrná délka se pohybuje mezi jedním až dvěma metry a vzácně dorůstá tří metrů i více. Má stejné rozmnožovací zvyklosti jako losos, tedy míří za vytřením proti proudu velkých řek …

Více se dozvíte po kliknutí na okno Facebooku!

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím