Kormoráni a jejich každoroční plenění řek a rybníků

Kdyby se jen nakrmili, ale oni jsou velice vybíraví a hodně ryb zmasakrují, aniž by se do nich pustili, další pak spolikají jen částečně, krmí se jen tím nejlepším, zbytky nechávají. Některé ryby pak poraní, aniž by je chytily, ty pak většinou časem umírají na různé plísně, viry a bakterie, které se jim dostanou do těla díky šrámům právě od kormoránů.

A kolik toho dokáže jeden kormorán spořádat?

Jeden dospělý jedinec denně spotřebuje 1-1,5 kg ryb, další pak poškodí! Přes naše území přeletí během tahu, podle některých odhadů, až 12 tisíc kormoránů, ti pak tedy za den uloví a snědí kolem šesti tun ryb. To je strašné číslo!

Horší je pak situace, jako poslední dva roky, kdy je zima u nás tak mírná, že někteří kormorání přezimují právě u nás. Pak se škody násobí! Baltští kormoráni nemusí letět do jižní Evropy jako dřív, ale zůstávají u nás. Jejich tahová cesta se tak zkrátila o tisíc kilometrů v jednom směru, což velmi snížilo jejich přirozenou úmrtnost.

A co mohou dělat rybáři?

Kormorán je od roku 1992 uveden na seznamu ohrožených druhů. Zákon jej tedy chrání a za jeho zastřelení hrozí pokuta. Jenže jak přibývá kormoránů, narůstají škody, které tito ptáci působí rybářům zejména v chovných oblastech. Přitom v minulosti tu bylo několik pokusů zařadit kormorány do běžné lovné zvěře myslivců, to se však zatím nepovedlo. A co tedy mohou dělat rybáři? Jak se mohou bránit těmto náletům? No moc možností není! Například lze plašit ptáky plynovými děly, stejnými, co používají vinaři při plašení špačků na vinicích. Dají se naprogramovat, aby střílela v různých intervalech, ovšem vydávají jen zvuk, žádného ptáka nezastřelí, jen vyplaší.

A dají se vůbec kormoráni střílet, když jsou chránění?

Ano, mohou se střílet, ale jen na základě povolení krajského úřadu a jen v případech, kdy je jich tolik, že se stávají pro rybáře živelnou pohromou, ale to posuzují většinou jen úředníci od stolu a tak jsou tyto odstřely spíše vyjímkou, alespoň někde.