Rybářský rozcestník

ČRS je zrcadlem naší aktivity

Mezi členy ČRS je slyšet mnoho kritických názorů, na jejichž základě vznikají požadavky na změny fungování výkonu rybářského práva. Velké zklamání jim pak přináší neschopnost tyto změny prosazovat do rybářského života …

Kde je chyba?

Je za to opravdu odpovědné pasivní vedení ve všech organizačních složkách ČRS od MO počínaje a konče Radou ČRS? Ne! Je to především důsledek pasivity nás členů. Platí přímá úměra. Je-li pasivní členská základna, nelze očekávat aktivitu od orgánů z ní vzešlých.

Co s tím?

Mezi námi jsou lidé s invencí a chutí pracovat ve prospěch rozvoje a modernizace rybářského sportu a ty je třeba hledat.  Dát jim mandát a poskytnout jim podporu k prosazování našich zájmů v rámci spolku. Jejich práci pak aktivně kontrolovat.

Jak na to?

Využít svých členských práv a aktivně se podílet na průběhu členské schůze vlastní MO. Jejím prostřednictvím pak můžeme ovlivnit chování vyšších organizačních složek ČRS (územních svazů a Rady ČRS). Každý z nás má právo na členské schůzi podávat návrhy, volit (odvolávat) členy výboru a dozorčí komise, delegáty na územní konference a být do nich volen. Začít je třeba ve svém nejbližším okolí. Tam máme největší šanci na úspěch. Mezi lidmi, které osobně známe.

Co si připravit?

Návrh, který jasně formuluje požadavek a argumenty proč bude jeho schválení prospěšné. Jenže to často nestačí. Pro úspěch je třeba získat nadpoloviční většinu přítomných členů.  Členských schůzí se účastní v průměru 5-7% členů. U tisíci členné MO je to asi 70 lidí. Polovina je 35. Ty potřebujeme o správnosti svého návrhu přesvědčit. Nebo přivést na schůzi dalších 71 členů, kteří se s návrhem ztotožňují a podpoří ho. Dokážeme je mezi těmi zbylými 930ti najít?  Pokud ne, demokratický systém spolku nám neumožní náš návrh prosadit!

Co není v usnesení, jako by nebylo!

U návrhů, a to zejména přesahujících rámec působnosti  MO,  požadujme zanesení těchto návrhů do usnesení ze schůze. Úkolujme tak výbor k jejich vyřešení s odpovídajícími orgány svazu i státní správy. V rámci ČRS můžeme měnit Bližší podmínky výkonu rybářského práva, které konkretizují pravidla rybolovu na našich revírech zejména s ohledem na jejich specifické vlastnosti. Tato pravidla nesmí tzv. změkčovat stávající zákonnou úpravu výkonu rybářského práva zakotvenou v zák. 99/2004 Sb. v platném znění (např. stanovená denní doba lovu, zákonné míry ryb, doba hájení …).

Při zpracovávání návrhů jsou důležité informace a přístup k nim. Požadujme na členských schůzích uložení povinnosti výboru zveřejňovat informace o jejich činnosti a dokumentů týkajících se dění v MO. Předejdeme tak mnoha dohadům, pomluvám, nepřesným interpretacím. Budujme důvěru v náš rybářský spolek!

Toto platí analogicky i pro územní konference, sněm ČRS a jejich orgány.

Vybraná ustanovení Stanov ČRS v platném znění a Jednacího řádu ČRS v platném znění:

§ 4

Práva a povinnosti členů

1)   Člen má tato práva:

a)   zúčastňovat se jednání členské schůze

b)   hlasovat na členské schůzi

c)   volit a být volen do všech orgánů Svazu

f)    obracet se na orgány Svazu se svými podněty, návrhy, dotazy a stížnostmi

Podrobnosti stanoví Jednací řád.

2)   Člen má tyto základní povinnosti:

a)   dodržovat stanovy Svazu, obecně závazné právní předpisy o rybářství a ochraně přírody, bližší podmínky výkonu rybářského práva (rybářské řády) a plnit rozhodnutí orgánů Svazu

d)   osobní účastí se podílet na činnosti místní organizace Svazu nebo některé z organizačních jednotek Svazu

f)    vystříhat se všeho, co by poškodilo dobré jméno Svazu a jeho organizačních jednotek a narušovalo rybářskou etiku, vzájemný respekt ve vztazích mezi rybáři a rybářskými organizacemi.

Struktura a orgány svazu

§ 6

2)   Členská schůze volí členy výboru místní organizace (případně předsedu), členy její dozorčí komise, delegáty na územní konferenci a navrhuje delegáty do republikového sněmu.

3)   Územní konference volí členy výboru, předsedu územního svazu a členy územní dozorčí komise, svého zástupce do republikové rady a republikové dozorčí rady a delegáty do republikového sněmu.

4)   Vrcholným orgánem Svazu je Republikový sněm, který tvoří delegáti zvolení na konferencích územních svazů a členové Republikové rady.

7)   Volební období do všech orgánů Svazu je čtyřleté.

8)   V průběhu volebního období může funkcionáře odvolat ten orgán, který jej zvolil.

§ 7

Místní organizace a její orgány

4)   Orgány místní organizace jsou:

a)   členská schůze

b)   výbor

c)   dozorčí komise.

§ 8

Členská schůze

 1)   Členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace. Svolává ji výbor podle potřeby, nejméně jednou ročně. Členská schůze musí být také svolána na základě požadavku dozorčí komise místní organizace Svazu.

 2)   Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech místní organizace, zejména:

a)   schvaluje zprávu o činnosti a výsledcích hospodaření za uplynulé období, roční účetní závěrku, plány činnosti, rozpočet na běžný rok a bere na vědomí zprávu dozorčí komise

b)   volí nejméně pětičlenný výbor a nejméně tříčlennou dozorčí komisi místní organizace, může provést přímou volbu předsedy místní organizace

c)   volí delegáty na konferenci územního svazu a navrhuje delegáta do republikového sněmu

§ 9

Výbor místní organizace

 1)   Výbor je výkonným orgánem místní organizace, který spravuje její záležitosti mezi členskými schůzemi. Zajišťuje plnění usnesení členské schůze, hospodaří s majetkem místní organizace a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou výlučně vyhrazeny členské schůzi. O své činnosti předkládá zprávy členské schůzi.

Jednací řád:

Čl. 9 Výbor místní organizace (k § 9 Stanov)

10. Usnesení výboru MO rozešle jednatel MO nebo jiný pověřený člen výboru MO nejpozději do 15 dnů od konání schůze výboru MO všem jeho členům a předsedovi dozorčí komise MO a na vyžádání příslušnému územnímu svazu. Usnesení výboru MO musí být poskytnuto k nahlédnutí na sekretariátu MO každému členovi MO, který o to požádá.

§ 10

Dozorčí komise

1)   Dozorčí komise je kontrolním orgánem místní organizace; zprávy o své činnosti předkládá členské schůzi. O výsledcích provedených kontrol informuje výbor místní organizace, v odůvodněných případech může navrhnout výboru místní organizace svolání mimořádné členské schůze.

Po přečtení shora uvedeného má člen jasno o svých právech a o základním fungování ČRS. V rybářské veřejnosti (členské základně ČRS) se dlouhodobě objevuje tlak a chuť členů přijít s novými změnami stávajích pravidel, norem. V první řadě je třeba si názorně ukázat a tím i vysvětlit, které návrhy (témata) jsou řešitelné (upravitelná) z pozice aktivního člena (členské základny MO), a které změny naopak podléhají změnám legislativy, neboť jsou v ní dotčená témata taxativně upravena (tedy v rámci ČRS je upravovat a měnit nelze, pokud by se nejednalo o zpřísnění bližších podmínek výkonu rybářského práva (dále jen BPVRP) zpřísňujících již vymazené věci uvedené ve vyhlášce č. 197/2004 Sb.). Možnost uživatele revíru tvořit a měnit BPVRP je zakotvena v § 19 odst. 9 zák. č. 99/2004 Sb. K tomu následující tabulka s názornými příklady:

Pracovní skupina rybářů

Nejčtenější články

Na Lipně se našel mrtvý sumec uvázaný na drátě u pařezu

Na Lipně byl před třemi dny objeven mrtvý sumec, který měl v hubě uvázaný drát, ten se pak zachytil u kořene pařezu a sumec uhynul. Fotografie v článku ukazují jeden z důvodů, proč je zakázáno sumce, ale i jiné ryby, uvazovat za hubu….

Mladý rybář z Adamova chytil gigantického sumce. A dal mu svobodu

Bylo to v noci ze soboty na neděli. Od Mikulova se hnala bouřka. Začalo silně pršet. Dvaadvacetiletý Tomáš Rozsypal z Adamova na Blanensku se bál narovnat špičku prutu, aby do něj neudeřil blesk. Déšť ustal a voda rybníka ožila. Věřil svému úsudku a stále nahazoval na vytipované místo. Pak přišel konečně záběr. Po téměř hodinovém boji z vody pak vytáhl sumce, který měřil 238 centimetrů.

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin. Několik desítek tun mrtvých ryb lemuje břehy Nesytu, o kus dál tvoří na hladině jakýsi plovoucí ostrov, v dalších částech rybníka pak vytváří mozaiku bílých břich na zelené hladině.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím