Ryby, rybky, rybičky … právě zde najdete ucelený přehled sladkovodních ryb žijících nejen v Česku, ale i ve světě. Kapitoly jsou řazeny podle jednotlivých čeledí ryb. Významnou součástí našeho atlasu jsou odstavce o jejich výskytu, způsobu lovu, či vhodném použití daného rybího masa v kuchyni.
Je čeleď ostnoploutvých paprskoploutvých ryb. Zahrnuje 1500-2000 druhů ve 230 rodech, jsou to ovšem především mořské ryby, žijící hlavně v tropických a subtropických mělkých vodách. Existuje malé zastoupení této čeledi rybami sladkovodními. U nás pak najdeme dvě ryby, Hlaváče černoústého a Hlavačku mramorovanou.
2 dalšíTato čeleď obsahuje asi 26 druhů ryb, z toho je 20 druhů jeseterů a zbytek tvoří jejich příbuzné druhy. Vyznačují se protáhlým rypcem s asymetrickou ocasní ploutví, jejich tělo je pak pokryto řadami velkých kostěných štítků. Nejstarší zástupci této čeledi se podle vědců objevili již před 80 milióny let!
6 dalšíchTato čeleď zahrnuje více jak 3000 ryb. V ČR žije však pouze kolem 30 druhů. Nejznámější je samozřejmě Kapr obecný. Dalšími zástupci čeledi kaprovitých jsou například líni, karasi, jelci, hrouzci, boleni, Tolstolobec pestrý, Tolstolobik bílý ...
31 dalšíchJe to čeleď malých ryb z řádu volnoostných. Žijí v pobřežních slaných a brakických vodách Evropy, severní i Asie a Severní Ameriky; pronikají i do sladkých vod. Celkem je známo 12 druhů. V ČR žije pouze Koljuška tříostná.
1 dalšíTato čeleď zahrnuje 9 rodů zastoupených 66 druhy. Jsou to ryby sladkovodní a tažné (anadromní), obývající vody severní polokoule. Do této kategorie patří hlavně pro sportovní rybáře oblíbené ryby jako je Pstruh obecný, lososi, hlavatky, siveni ... Hlavním poznávacím znakem této čeledi je tuková ploutvička umístěna na těle ryby mezi hřbetní a ocasní ploutví.
8 dalšíchI když mihule jsou vlastně samostatná skupina obratlovců, běžně je najdeme zařazené v atlasech ryb. Kdysi u nás žily 4 druhy mihulí, ale Mihule říční a Mihule mořská se považují za vyhynulé druhy. Dnes v našich vodách najdeme pouze Mihuli potoční a Ukrajinskou.
2 dalšíVyskytují se především v mořích chladného a mírného pásu severní polokoule. Jediným zástupcem u nás žijící treskovité ryby je pak Mník jednovousý.
1 dalšíŽijí v Evropě a také Asii. Obývají rychle tekoucí vody nebo dokonce dravé řeky, kde se na pevných předmětech přidržují a pohybují pomocí přísavné plochy, která je tvořena prsními a břišními ploutvemi a břichem. Mají protáhlé tělo s plochým břichem. Kolem tlamy mají 3 a více párů vousků ...
1 dalšíPůvodní obyvatelé sladkých, stojatých nebo mírně tekoucích vod Severní Ameriky. Známe 9 rodů s 30 druhy ryb. Několik druhů bylo vysazeno i v ČR. Okounkovití mají dvě spojené hřbetní ploutve, v řitní ploutvi tři a více ostnů.
2 dalšíČeleď ryb z řádu ostnoploutvých. Žijí v mírném pásu severní polokoule. Je známo asi 90 druhů z toho v Česku žije 8 druhů. A které to jsou? Sem zařazujeme Okouna říčního, Candáta obecného a východního, patří sem i Drsek větší a menší, Ježdík obecný, dunajský, žlutý.
8 dalšíchČeleď ryb z řádu máloostných. Najdeme je ve sladkých vodách Evropy, Asie a severní Afriky. V Česku nám žijí 4 druhy. Významným představitelem je Sekavec podunajský (dříve písečný). K sekavcovitým dále patří Mřenka mramorovaná, Piskoř pruhovaný a Sekavčík horský.
3 dalšíTato čeleď ryb je z řádu bezostných. Jsou to dravci. Je známo 5 druhů. Žijí ve sladkých vnitrozemských vodách severní polokoule. V České republice se vyskytuje jen jeden zástupce a to Štika obecná.
1 dalšíČeleď ryb z řádu máloostných. Mají statné tělo bez šupin s dlouhou řitní ploutví. Jsou to dravci, kteří loví hlavně v noci. Je známo 8 druhů, u nás žije však jen jeden zástupce této čeledi: Sumec velký (Silurus glanis).
1 dalšíDalší čeleď ryb z řádu máloostných, s množstvím hmatových vousků kolem úst. Žijí ve vodách mírného a subtropického pásu. V Česku žijepouze Sumeček americký a skvrnitý.
2 dalšíTato čeleď ryb je z řádu holobřichých. Ve světě je známo asi 16 druhů. V Česku se však vyskytuje jediný druh - Úhoř říční (Anguilla anguilla).
1 dalšíČeleď malých ryb z řádu ostnoploutvých. Žijí hlavně při dně v pobřežních vodách chladných moři severní polokoule. Je známo asi 300 druhů v Česku však najdeme pouze 2 druhy. Vranku obecnou a Vranku pruhoploutvou.
2 dalšíŠtika obecná patří na území Evropy jednoznačně mezi nejznámější dravé sladkovodní ryby. Její schopnost přizpůsobit se životu v nejrůznějších podmínkách je pověstná. Žije od pstruhových potoků přes tůně, rybníky, nížinné řeky a přehrady až po brakické vody proslazených mořských zálivů. Kromě Evropy se vyskytuje i v Asii a Severní Americe.
Před nedávnem ještě hojný druh v pstruhových potocích a říčkách. Vlivem znečištění a úprav toků z mnoha míst vymizela. Nemá hospodářský význam, slouží však jako potrava pstruhů. Dnes je tato rybka celoročně chráněná.
V Česku nepůvodní druh, byla k nám zavlečena s plůdkem býložravých ryb. Osídlila především stojaté vody. Při větší početnosti konkuruje hospodářsky cenným rybám.
V tekoucích vodách žije hlavně v cejnovém pásmu s členitým dnem, vyskytuje se však i ve stojatých vodách. Sportovně i hospodářsky cenný druh, významný regulátor plevelných ryb. Průměrná váha lovných ryb je 8-10 kg.
Nepůvodní druh dovezen v roce 1890. Žije ve stojatých vodách s bahnitým dnem (tůně, ramena). Bez většího hospodářského významu. Místy je loven sportovními rybáři. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,20 až 0,25 kg.
Poměrně nedávno objevený rybka v našich vodách. Žije všude tam, kde se daří i sumečkovi americkému. Zvládá i vodu s omezeným množstvím kyslíku. Ve své domovině dorůstá délka až 70 cm o váze ke 4 kg. U nás jsou tyto ryby zatím podstatně menší, ale je velká pravděpodobnost, že by se v budoucnu mohl v našich vodách objevovat ve větším množství.
Dovezen do Česka v r. 1964. Hospodářsky významná ryba k hustým obsádkám kapra zejména v teplejších oblastech. U nás se rozmnožuje jen uměle! Také byl zkřížen s tolstolobikem bílým.
U nás nepůvodní druh, plůdek poprvé dovezen v roce 1965. Z rybníků pronikl do tekoucích vod. Významná doplňková ryba k hustým obsádkám kapra. Živí se drobným zoo i fytoplanktonem a detritem. Průměrná váha lovených ryb je mezi 2 až 3 kg.
Pro úhoře je typickým znakem protáhlé, až hadovité tělo. Celá čeleď má jeden rod s několika druhy, obývajícími vody Atlanského, Indického a Tichého oceánu. Žije v tekoucích i stojatých vodách. Jeho výskyt u nás závisí na umělém vysazování monté. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh, úspěšný je i jeho průmyslový chov. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,4-0,7 kg. V evropských vodách vytváří úhoř dvě morfologické formy. Úzkohlavou a širokohlavou. Úzkohlavá forma je podstatně štíhlejší, než forma širokohlavá a díky menším ústům se živí nejvíce vodními bezobratlými. Ovšem na žížalku na háčku se dá často přemluvit. Širokohlavá forma úhoře se vyznačuje zavalitějším válcovitým tělem, než forma úzkohlavá. Díky větší hlavě a především ústům se živí i většími sousty. Bez problémů starší jedinci zaútočí i na 10 cm velkou rybku. Dospělí jedinci širokohlavé formy jsou opravdu draví predátoři.
Rozšířená po celém území hlavně v pstruhových vodách. Je bez hospodářského významu. Je indikátorem čistých vod, potravou pro pstruhy. Je to celoročně chráněný druh ryby, uvedená v kategorii ohrožený druh.