Pochází z Číny, k nám byl dovezen z bývalé SSSR v roce 1961. Obývá střední a dolní úseky řek. Přizpůsobil se podmínkám v rybnících, v melioračních kanálech a v mimopstruhových údolních nádržích. Jeho vlastností, že požírá makrovegetaci, se využívá k melioraci zarostlých rybníků, velkých údolních nádrží apod. zvláště v teplejších oblastech. Je velmi ceněnou hospodářskou i sportovní rybou (z rybníků unikl do tekoucích vod). Kříží se s tolstolobcem pestrým. Průměrná váha u nás lovených ryb se pohybuje mezi 2-7 kg.
Osídluje dolní toky řek, slepá ramena, tůně a údolní nádrže. Z hlediska sportovního využití má omezený význam. Kříží se s podouství, cejnem velkým, perlínem a ploticí. Jeho lidový název je křínek nebo skalák, průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 až 0,5 kg.
Žije v Dunaji a jeho přítocích, v řece Moravě se vyskytuje až k Hodonínu, v Dyji po Břeclav. Je chráněný zákonem! Pohybuje se skákavě. Má velice štíhlý ocasní násadec.
Žije skrytě v tekoucích i stojatých vodách v povodí Dunaje především na Slovensku. V Česku byla v minulém století zjištěna v Mušovské nádrži na jižní Moravě, pozvolna se však rozšiřuje dále do našich vod. Žije nočním životem. Pohybuje se trhavými pohyby.
U nás se vyskytuje téměř po celém území, vytahuje až k dolní části pstruhového pásma, vyskytuje se i v proudných úsecích nížinných toků, přizpůsobil se i stojatým vodám. Je oblíbenou nástražní rybkou. Kříží se s jelcem tlouštěm i jesenem a ouklejí. V době tření netáhne proti proudu, ale naopak po proudu. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,1 až 0,2 kg.
Hejnová ryba vyskytující se v tekoucích vodách od dolní části pstruhového pásma do proudných úseků pásma cejnového. Vyžaduje členité dno a břehy. Je oblíbenou sportovní rybou. Kříží se s ploticí, ouklejí, jesenem, proudníkem, cejnkem malým, podouství, ostroretkou, slunkou, perlínem a kaprem. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 až 0,5 kg.
Sladkovodní netažný druh vyskytující se na Slovensku v korytě Dunaje, v jeho přítocích a průtočných ramenech. V Česku se s ním setkáme ojediněle v dolních úsecích Moravy a Dyje. Je cennou hospodářskou rybou, bohužel u nás je vzácný a těžko na něj narazíme. Spíše na chovných rybnících, kde se ale většinou chytá způsobem „chyť a pusť“.
Tento jeseter obývá Černé, Azovské i Kaspické moře. Vyskytuje se ve více poddruzích, tažných i netažných. Za potravu slouží jeseteru ruskému především larvy pakomárů a blešivci. Ti největší nepohrdnou ani malými rybkami. Má velmi kvalitní maso s vysokým obsahem tuku. Téměř čtvrtina všech úlovků se zpracovává v konzervách. Také z jiker se dělá kaviár, který hned po kaviáru z vyzy patří mezi nejlepší.
Ve své domovině je mimořádně vzácný a je chráněn. V současnosti asi žije více sibiřských jeseterů v evropských chovech než v sibiřských řekách.
Tohoto jesetera můžeme pokládat za nejznámějšího jesetera vůbec. Během roku žije samotářsky, pouze na jaře k rozmnožování a na podzim (na zimování) se sdružuje do větších hejn. Je loven při tahu v řekách především sítěmi, ale i jinými způsoby, na šňůry a háčky, ale jen mimo Evropu, v Evropě je chráněný.