S METHOD FEEDEREM NA NEZNÁMÉM REVÍRU

Štítky:

Začíná mi dovolená (je polovina srpna) a já přemýšlím, jak ji rybářsky „zneužít“. Je to jasný, manželku se snažím ukecat a i přes její zamračený výraz strkám pruty do auta.

Jsou tři hodiny ráno a já prchám dvacet kilometrů k vodě, kterou jsem objevil předešlý den strávený rodinnou turistikou. Děti jsou unavený a tak mám šanci.

Malý ostrůvek dělá tuto v lese položenou vodu nádhernou. Jsem natěšený, co mi tato voda předvede, vše rychle vybaluji a míchám.
Jedním prutem budu chytat klasický method feeder, kde jako krmení použiji Method feeder mix žlutý kapr a samozřejmě betainovou zálivku příchutě Scopex. Ta příchuť je klasika všech klasik. K háčku dám oblíbenou chytací peletu příchutě švestka 14 mm spolu s plovoucím boilí jahoda od Sonubaits.
Jelikož je voda trochu hluší, tak mix více utáhnu a nástrahu schovám v krmítku.
S druhým prutem budu chytat bez krmítka. Zkusím klasickou kaprařinu v jemnějším podání za použití PVA síťky, kterou naplním method mixem Medová kukuřice promíchaný jen s betainovou zálivkou stejné příchutě Scopex. Pod háček dám Barillo peletu scopex 14 mm s pop-up bílá čokoláda, také od Sonubaits. Připravené krmení jsem si u břehu samozřejmě zkusil – jsem spokojený.
Než stačím tento prut připravit, krmítko má svoji první rybu. Šupík, sice menší, ale pěkný.
Oba pruty směřuji na ostrůvek, kde se již pár ryb výskokem představilo. Prakem dostřeluji pár krmných koulí a za necelou hodinku má method krmítko svůj další záběr.
Malý tlustý lysec se podíval na břeh. Hloubka vody, kde chytám, je okolo čtyř metrů a dno lehce bahnité. Nahazuji zhruba pět metrů od ostrůvku.
Špička prutu s method krmítkem se narovnala a tak sekám. Hned na to se v prudkém tahu ohýbá prut a po pár vteřinách přicházím o větší rybu. Škoda, ale vím, že tu plave i něco většího.

Další dvě hodiny přehazování utekly bez záběru a tak jsem začal přemýšlet, co
s prutem s PVA. Ze zamyšlení mi vytrhl další razantní záběr na method krmítko.

Netušíce, s kým mám tu čest, zvedám prut a hned cítím, že to může být pěkná ryba. Po půlhodinovém souboji následuje čtvrtý rozjezdu od břehu a o mně se pokouší infarkt. Nakonec nacpu do podběráku amura 87 centimetrů dlouhého. Tak to jsem nečekal. Rychle stavím stativ a po pár fackách ploutví se fotím.
Po vrácení amura do vody musím lov ukončit, rodina mne již čeká a duchu děkuji, že mne method feeder opět nenechal bez ryby.

Kamil KLAPAČ

Příspěvek S METHOD FEEDEREM NA NEZNÁMÉM REVÍRU pochází z Chytil magazín