Naši rybářští vědci otevírají v Číně novou laboratoř. Chtějí pracovat i na ochraně jeseterů
Štítky:
Vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spouštějí naprosto unikátní projekt – otevírají novou laboratoř v Číně. Tato laboratoř bude zázemím pro české vědce, kteří se zajímají o ochranu ryb. Hlavní lokalitou, kde budou naši odborníci pracovat, bude řeka Jang-c’-ťiang, což je třetí nejdelší a čtvrtá nejvodnatější řeka na světě. Jenže! I tenhle gigant trpí. Silné znečištění řeky vede ke kritickému ohrožení některých druhů živočichů. A právě proto tento monumentální tok láká i naše vědce.
Naši vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích si připisují další významný projekt. Nyní budou stopy českých odborníků k vidění i na březích Jang-c’-ťiang, jedné z největších řek světa. Jde o velice významnou spolupráci uznávaných odborníků z České republiky a Číny, která může vést k lepší ochraně kriticky ohrožených druhů. V tomto případě se vědci z „rybářských“ institucí z České republiky a Číny budou například snažit o efektivnější ochranu některých druhů kriticky ohrožených jeseterů, kteří v Jang-c’-ťiang žijí.
Modrá řeka: Monumentální kolos, který vzbuzuje pozornost
Řeka Jang-c’-ťiang. Někdy také označována jako Modrá řeka. Tento kolos je dlouhý neuvěřitelných 6300 kilometrů a rozloha čínské řeky je ohromujících 1 800 000 km². Pro srovnání: Plocha povodí Labe má něco málo přes 148 000 km². Zajímavostí je, že na řece leží i největší přehrada světa – Tři soutěsky. Delta této kolosální řeky, která ústí do Východočínského moře u města Šanghaj, má rozlohu neuvěřitelných 80 000 km² (rozloha České republiky je 78 866 km²).
Jang-c’-ťiang má v Číně obrovský význam, a proto se někdy označuje jako tepna čínského hospodářství. Řeka je využívaná pro zavlažování rozlehlých zemědělských oblastí, a je také velmi důležitou vodní cestou. A ještě jedna věc. Jang-c’-ťiang je i důležitým lovištěm sladkovodních ryb. V řece totiž například žijí kapři, tolstolobici, amuři bílí nebo amuři černí.
Řeku Jang-c’-ťiang ale trápí obrovský problém. Tento gigantický vodní tok je pod soustavným tlakem znečišťování. Podle některých údajů množství odpadních vod vypuštěných do řeky přesahuje hranici 30 miliard tun. Toto obrovské číslo tak může vážně ohrozit existenci některých kriticky ohrožených druhů, které v řece žijí.
Češi na Jang-c’-ťiang: Pokus o záchranu obrovského přírodního bohatství
Na znečištění čínské řeky upozorňují i čeští odborníci. „Modrá řeka, Jang-c’-ťiang, je životním prostředím pro řadu organizmů. Ale v důsledku hustého osídlení kolem toku, stejně jako okolní industrializací, je také silně znečištěná. Proto v ní žijící zvířata jsou často kriticky ohrožená. Podílet se tedy na projektech ochrany vod a živočichů právě v této oblasti je pro vědce mimořádně přitažlivé,“ popisuje tisková mluvčí Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Gabriela Bechnyská.
Řeka Jang-c’-ťiang je velice lákavá i pro české vědce. Mimochodem, naši odborníci na březích obrovské řeky už pracovali. „Před několika lety jsme pracovali na projektu zaměřeném na sledování znečištění řeky. V tom můžeme v nějakém nadstavbovém výzkumu dále pracovat,“ slibuje si Gabriela Bechynská. Dobrou zprávou je i to, že pohled Číny na ochranu životního prostředí se začíná pozvolna obracet. „Čína je ekonomicky velmi silnou zemí, která v posledních letech investuje do výzkumu značné prostředky. Týká se to i projektů na ochranu životního prostředí, včetně vod a živočichů v nich žijících,“ potvrzuje Gabriela Bechynská.
Velkým tématem „rybářské“ fakulty je i ochrana jeseterů. A tou se budou chtít zabývat odborníci z obou institucí i v řece Jang-c’-ťiang. „Jedním z našich velkých fakultních projektů je také ochrana jeseterů. V Jang-c’-ťiang přitom žije přísně chráněný, ale zároveň – stejně jako další druhy jeseterů – ohrožený jeseter čínský, který je podobně jako panda považován za čínský národní poklad. I ten bude velmi pravděpodobně terčem našeho zájmu,“ říká Gabriela Bechynská.
Nová laboratoř: Česká stopa v daleké Číně
A teď k té nové laboratoři. Fakulta rybářství a ochrany vod otevírá novou laboratoř ve spolupráci s Výzkumným ústavem rybářství řeky Jang-c’-ťiang Čínské rybářské akademie věd. Cílem nové laboratoře bude výzkum umělé reprodukce ryb nebo zachování genetických zdrojů.
Obě dvě významné výzkumné instituce v minulých dnech podepsaly čtyřletou smlouvu. Velkou zajímavostí je, že součástí smlouvy je i dohoda o výměně akademických pracovníků nebo realizace dlouhodobých stáží pro studenty. Tato spolupráce ale není nahodilá. Obě instituce spolupracují mezi sebou už poměrně dlouhou dobu.
„Spolupráce s Výzkumným ústavem rybářství řeky Jang-c’-ťiang Čínské rybářské akademie věd je skutečně dlouhodobá, trvá už déle než deset let. Nyní se jí snažíme dále posunout, a to právě tím, že jsme založili společnou laboratoř,“ říká Gabriela Bechynská.
K otevření nové laboratoře v Číně se vyjádřil i děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Otomar Linhart: „Ekonomicky silné postavení Číny umožňuje této zemi investovat do vědeckého výzkumu nemalé prostředky. Stávající ekologické znečištění země je přitom značné, proto se čistota vodních zdrojů společně s ochranou biodiverzity staly v současné době klíčovým vědeckým směrem. Zřízení společné laboratoře je pro nás sice novinkou, vědecká spolupráce a výměna studentů mezi našimi ústavy už ale funguje déle, přesně od roku 2005.“
A zdá se, že spolupráce mezi českými a čínskými vědci funguje. Ostatně, to dokazují i společné projekty, které mají oba ústavy už za sebou. Například v roce 2008 začali vědci z České republiky a Číny pracovat na projektu, v němž se odborníci snažili naučit zmrazovat sperma jeseterů. Tento projekt trval až do roku 2011. Další zajímavý projekt odstartoval v roce 2012, kdy vědci z obou zemí analyzovali znečišťující látky ve vodním ekosystému řeky Jang-c’-ťiang. Tento projekt skončil v roce 2014. A teď je tady nová výzva – společná laboratoř…
Ještě ohledně financování společného projektu. Potřebné finance budou zajišťovat jak česká, tak i čínská, strana. Vědci očekávají, že s financováním tohoto projektu jim pomohou i národní grantové agentury, ale i mezinárodní grantoví poskytovatelé. Ve vedení laboratoře bude jeden český a jeden čínský vědec.
„Konkrétní směřování právě založené laboratoře ale budou určovat především její pracovníci a my její tým v současné době teprve stavíme. Také je třeba připomenout, že na výzkumné projekty je třeba získávat finanční prostředky. Počítáme s tím, že se tito vědci budou v různých soutěžích ucházet se svými projekty o granty z vlastních národních i mezinárodních zdrojů,“ uzavírá Gabriela Bechynská.
Autor: Viktor Krus
