MK 03/2017

Štítky:

Vážení čtenáři,

nedávno jsem v některé z diskuzí narazil na klasický spor, který se vede už léta. Jedná se tradiční soupeření táboru kaprařů, kteří si boilies stále rolují sami doma a na druhé straně oponující skupina lovící výhradně na hotové boilies. Rolované boilies dříve poměrně výrazně vedlo a nabízeli jej i víceméně všichni prodejci krmení (tzv. „mraženky“ se dají v sortimentu některých firem nalézt stále). Doba se však podstatně změnila a dnes jednoznačně vede boilies hotové. Důvodů může být několik – kvalita výrobků drtivé většiny firem věnujících se návnadám, je na špičkové úrovni a na krmení se lze na 100% spolehnout. Neztrácíte čas, který samotná výroba kuliček polykala ve velkém a spousta rybářů navíc nemusí mít odpovídající prostory, pro výrobu „voňavých“ zázraků. Každý, kdo jednou zkusil boilies nakoulet a navařit v domácí kuchyni, ví, o čem mluvím…

Přesto se najde řada zastánců domácí výroby. Osobně mám několik kamarádů, kteří si doma vyrábí skutečně prvotřídní kuličky. Těch výhod je obecně několik – neplatíte vedlejší náklady jako obaly, nebo práci zaměstnanců. V oblasti cen se vůbec posouváme na poměrně zajímavou půdu – z kaprařiny je byznys a český trh rozhodně nepatří k největším, ale vraťme se zpět k domácím výtvorům. Jedná se čistě o Váš produkt, víte že v kouli je přesně to, co chcete, aby v ní bylo. Otvírá se prostor pro nejrůznější experimenty, můžete leccos vyzkoušet, pozměnit, upravit tvar, barvu, dávkování esencí a každý Váš úlovek ponese punc toho, že byl přelstěn díky Vašemu receptu.

Sám na domácí pokusy s výrobou vzpomínám spíše s úsměvem. Například uválet 5-6kg boilies bez rollballu, to stálo skutečně za to. Pomocí válečku se z těsta připravila 1cm tlustá placka a z té se následně vykrajovali válečky za pomoci uříznuté PET lahve. Vzniklé válečky pak bylo nutné kousek po kousku mezi dlaněmi vyválet do podoby kuliček. Přehmatů bylo tenkrát spousta, vybavuje se mi třeba jedna várka, kdy boilies vůbec nedrželo pohromadě. Přesto kapry nachytalo, kamarád vysypal asi 4kg krmítkové směsi na mělčinu místní propadliny a ve chvíli, kdy do ní najelo kapří hejno jsme na vlasec navázali pouze háček a okolo něj jsme jako těsto namačkali měkounké boilies. Kapři sousta s důvěrou sbírali.

Ať jste zastáncem té, či oné kaprařské skupiny, věřím, že je dobře, že domácí výroba u nás nevymřela, byla by to velká škoda! Na stranách březnového vydání přeji dávku zábavy, inspirace a chuti do rybaření…

Radek Holub

Články MK 03/2017 naposled přidané MAGAZÍN KAPR.