Při vláčení po dně je skvělá pomůcka, proti přílišnému váznutí, tzv. tyrolské dřívko, což je umělohmotná trubička na jednom konci s očkem a na druhém opatřená závažím. Táhne se, spolu s nástrahou, po dně a víří sedimenty dna, což často dravce může přesvědčit k útoku.
Skvělá montáž do proudné vody s hodně členitým dnem především vhodná při cíleném lovu parem, ale také tloušťů, ale i dalších kaprovitých ryb, včetně samotných kaprů. Výhodou této montáže je její klouzavost po dně a také bezpečnost. Kmenová pletenka je totiž nejsilnější, návazec s olovem naopak nejslabší. Také samotný návazec s háčkem má slabší průměr, než samotná kmenová šňůra. A tak při uváznutí zůstane na dně pouze část celé montáže. Stejně tak nehrozí, aby ryba utrhla spolu s návazcem také olovo, a pokud přeci jen ano, díky slabé šňůře spojující olovo s obratlíkem a návazcem se snadno olova zbaví.
Tato montáž se používá všude tam, kde nelze tahat kmenový vlasec vzduchem, tedy především při chytání ze břehu, kdy máme zvolené lovné místo v blízkosti protějšího břehu. Díky této montáži se elegantně vyhneme případným proplouvajícím lodím či nečistotám vznášejícím se na hladině. V neposlední řadě tato montáž vyhovuje plně podmínkám rybářského řádu na svazových vodách.
Mořský ďas se většinou vyskytuje v severním Atlantickém oceánu a ve Středozemním moři. Hlavní rybářskou oblastí pro lov ďasů nabízených na německém trhu je severovýchodní Atlantik. Maso mořského ďasa má znamenitou chuť. Kromě páteře je úplně bez kostí a jeho konzumace je tak velmi jednoduchá.
Kromě živé nástrahy patří mrtvé ryby, nebo jejich část, asi k nejúspěšnějším nástrahám při chytání dravých ryb. To platí především při chytání na položenou, ale i pro některé techniky lovu přívlačí.
I když můžeme feederovou gumu navázat přímo do montáže, rozhodně je lepší si ji doma připravit v různých délkách a průměrech jako samostatné návazce. Tyto, dopředu připravené, návazce pak lze přímo u vody začlenit do různých montáží dle aktuální situace u vody a zvolené taktice lovu.
Norek americký je šelma z čeledi lasicovitých. Je to u nás nepůvodní druh, který se do volné přírody dostal díky únikům z kožešnických farem. Je schopen celoročně přežít v naší přírodě, je aktivní i v zimě. Jeho populace pomalu, ale jistě v Česku rostou.
U nás nepůvodní druh ryby, vysazen v roce 1889 do třeboňských rybníků. Byl u něho propracován umělý výtěr. Ojediněle se s ním můžete setkat v revírech okolo jižních Čech. Snáší i teplotu kolem 28 °C. Hospodářský význam zatím malý.
Oliheň patří do třídy hlavonožsců. Jde o hlavonožce příbuzného s krakaticemi a také kalamári, ale nejde o stejný druh živočicha. Olihně mají dobře vyvinutou hlavu a deset chapadel, na kterých se nalézají přísavky. Jde o skvělé plavce a predátory, velmi dobré lovce dalších vodních živočichů, především pak ryb. Průměrná velikost olihní bývá kolem 50-60 cm. Olihně žijí jen jeden rok a po kopulaci umírají. V období rozmnožování se jich na jednom místě objeví velké množství, to je ta chvíle, kdy se stávají kořistí větších ryb, savců, také mořských ptáků a samozřejmě i člověka.
Olše lepkavá je listnatý opadavý strom z čeledi břízovité. Dorůstá většinou do výšky 30 metrů, dožívá se obvykle zhruba 100 let, ovšem jsou známé i 200 let staré kusy.