Vodní obratlovci
Obratlovci, i ti vodní, jsou různorodou, druhově rozmanitou skupinou, přesto ale mají společné znaky, které je odlišují od ostatních živočichů. Tělo všech obratlovců je rozčleněno na hlavu, trup a pravý ocas. Kromě ryb sem patří obojživelníci, ptáci a plazi vázáni na vodu a také někteří savci spojeni svým životem také neodmyslitelně s vodou.
Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
Blatnice skvrnitá, dříve také blatnice česneková, je druh žáby z čeledi blatnicovití, která se vyskytuje v širokém pásu od západního Německa po Kazachstán včetně ČR. Blatnice, jako jediná česká žába, má svislou oční zřítelnici, díky čemu se také jednoduše pozná od jiných druhů.
Bobr evropský (Castor fiber)
Bobr evropský je až metr velký, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. Bobr je u nás celoročně chráněný.
Brodiví ptáci (Ciconiiformes)
Brodiví ptáci, tedy ptáci které poznáme podle jejich charakteristického znaku, podle dlouhých úzkých nohou, díky kterým mohou snadno stát a lovit v hlubších vodách. Žijí na okrajích vodních toků. Neplavou, ale brodí se v mělčinách, a proto mají dlouhé tenké nohy a kolem prstů úzké blanité lemy proti propadání do bláta. Živí se lovem drobných živočichů nejen plovoucích ve vodě. Převážnou část jejich kořisti tvoří ryby, obojživelníci, drobní savci a plazi. U nás je nejznámější asi čáp bílý a černý, také volavky.
Čolek horský (Triturus alpestris)
Čolek horský je středně velký ocasatý obojživelník. Podobně jako u jiných čolků je poměrně velký vzhledový rozdíl mezi vodní a suchozemskou formou. U čolka horského je pak známo mnoho poddruhů.
Čolek karpatský (Lissotriton montandoni)
Čolek karpatský je druh čolka z čeledi mlokovitých. Patří mezi Karpatsko-sudetské endemity. Žije v Karpatech a mimo Karpat v severovýchodních Čechách. Vyskytuje se zejména ve vyšších polohách v jehličnatých a bukových stanovištích.
Čolek obecný (Triturus vulgaris)
Čolek obecný je až 10 cm velký obojživelník. Samec je větší, samice bývají menší. Je nejběžnějším druhem čolka v Česku. Najdeme ho především v rybnících, drobných nádržích, v lesích na vlhčí místech u potoků a tůní. V ČR je zákonem chráněn v kategorii silně ohrožený druh.
Čolek velký (Triturus cristatus)
Čolek velký je robustní ocasatý obojživelník. Do roku 1983 byl spojován do jednoho druhu s čolkem dravým z Jižní Evropy. Oba druhy se spolu běžně kříží. Je typickým obyvatelem větších a hlubších vodních nádrží jak přirozeného, tak i umělého původu.
Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Tento řád se skládá ze 350 druhů ptáků žijících po celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Některé druhy žijí na otevřeném moři, jiní u moře, některé pak najdeme v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Ovšem většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků.
Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)
Tento hraboš vyžaduje hustý porost vlhkomilných rostlin, takže optimální podmínky k životu nalézá na podmáčených neobdělávaných loukách, rašeliništích, bažinách a jiných mokřadech, na vlhkých lesních pasekách i na březích stojatých a tekoucích vod.
Hryzec vodní (Arvicola terrestris)
Hryzec vodní je hlodavec z čeledi myšovití. V Česku je to běžný druh, z našich hrabošů patří mezi největší. Rozmnožuje se i několikrát do roka. Ti největší jedinci váží až 300 g. Základní potravou ryzců jsou pobřežní trávy a rostliny rostoucí ve vodě.
