Rybářské příběhy od vody. Historky vtipné i smutné, ale pravdivé! Pěkně ze života vášnivého rybáře. Máš-li nějaký příběh z rybářské výpravy, pošli nám ho na náš e-mail uvedený v patičce webu, rádi ho tu zveřejníme.
Není to poprvé, co mě u vody o nástrahu připravilo nějaké to zvíře. Většinou myšky mají zálusk na nějaké ty kousky ryb, ale i další nástrahy včetně boilies. Ale s kočkami jsem si užil také své. Například na poslední výpravě mě připravily o pár návazců s nadipovanými kuličkami.
Pro zapálené rybáře je každý rok ke konci jara, tedy přesně 16 června, velkým rybářským svátkem. Mohou nahodit pruty do vody a začít cíleně lovit dravé ryby, tedy štiky, sumce, candáty, ale i další zubaté potvůrky našich vod. A letos tomu nebylo jinak.
Není to poprvé, co jsem v životě musel volat na policii. Ovšem poprvé jsem na číslo 158 volal od vody, když jsem byl na rybách. A proč? Tak právě o tom je toto hororové vyprávění ze života rybářů. Jde o pravdivý příběh, který jsem zažil, se svým kamarádem Romanem, minulý týden na vlastní kůži a rozhodně bych si to celé již nechtěl nikdy zopakovat. Posuďte sami.
Historek od vody je tisíce. Ano, o zábavu u vody, při chytání ryb, není nikdy nouze. Já sám jich mám opravdu hodně. Ovšem tenhle příběh, co vám dnes chci vylíčit, jsem sám osobně neprožil a ani mě to moc nemrzí, protože hlavní aktér této historky tehdy od vody raději utekl. Prostě to pro něj byl pořádný trapas.
Moje nedávná výprava na Labe začala dost neslavně, ale její závěr byl plný zvratů a akce. Zažil jsem totiž u vody setkání s opravdovým kaprem kouzelníkem, který by se ke všemu mohl stát platným členem nějakého kaskadérského týmu. Stále mě překvapuje, co všechno se dá zažít u vody při chytání ryb. Mnoho nerybářů si myslí, že my rybáři máme nudného koníčka, bez akce a vzruchu. Ale opak je pravdou! Tedy alespoň někdy.
Ten kdo rybaří, musí být obrněný trpělivostí. Dalo by se říci, že rybaření přímo učí, jak být trpělivý. Ovšem někdy to je moc i na zkušené rybáře, například když jde cíleně po nějaké rybě a ona ne a ne přijít, a to ne jednou, ne dvakrát, ale někdy i několik let. Pak se člověk nesmí divit, že občas, i jinak klidnému rybářovi, prostě rupnou saze. 🙂
Tuhle tu historku s oblibou povídám často svým známým a přátelům nejen pro pobavení, ale také poučení. I ptáci se umějí pěkně vztekat! Já to zažil, při jedné mé rybářské výpravě, s jednou kačení dámou. 🙂
Tak tedy zahájení sezóny dravců máme za sebou. Byly to hektické čtyři dny. Nejprve se se mnou první den chtěli kamarádit rezatí mravenci, pak se k obědu přihlásili i ti černí. Ale to k rybaření patří, nějaké to nepohodlí u vody. Ovšem těch zážitků bylo opět mnohem a mnohem více!
Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…
Druhá část vyprávění o jedné výpravě do Kanady, do části Britské Kolumbie…. Měli jsme tam objednaný dvoudenní lov bílého jesetera. Je to jedna z největších ryb, která se chytá ve sladké vodě. V Kanadě jsou chráněné a jejich lov je možný pouze s rybářským průvodcem. Cena lodi na jeden den pro pět lidí vyšla na 800 dolarů. Bílý jeseter se dorůstá pěti metrů a váhy až 800 kg. V tomto veletoku jich je 43 000 očipovaných. Tak jsme doufali, že si také nějakého pohladíme.
Copyright 2024 ©Rybářský rozcestník. Všechna práva vyhrazena.
Kopírování jakékoliv části webu není povoleno bez souhlasu autora.
