Hejnová ryba vyskytující se v tekoucích vodách od dolní části pstruhového pásma do proudných úseků pásma cejnového. Vyžaduje členité dno a břehy. Je oblíbenou sportovní rybou. Kříží se s ploticí, ouklejí, jesenem, proudníkem, cejnkem malým, podouství, ostroretkou, slunkou, perlínem a kaprem. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 až 0,5 kg.
Jepice jsou okřídlená skupina hmyzu, jejíž původ je řazen až do prvohor. Tento jemný hmyz dorůstá do délky až 6 cm. Mají většinou dva páry blanitých křídel. Vyvíjí se v larválním stádiu a to i několik let. Pak se často hromadně líhnou a shlukují se do velkých rojů. Některé jepice žijí jen několik hodin, jiné jen pár dnů. Odtud asi vznikl pojem „jepičí život“.
Jeseter hvězdnatý se vyznačuje velmi dlouhým, mečovým prohnutým rypcem, delším, než mají jiní jeseteři, čímž se od nich také liší. Loví se převážně tenty, které přehrazují cesty z moře do řek. Úlovky jsou různě zpracovány, hlavně do konzerv.
Sladkovodní netažný druh vyskytující se na Slovensku v korytě Dunaje, v jeho přítocích a průtočných ramenech. V Česku se s ním setkáme ojediněle v dolních úsecích Moravy a Dyje. Je cennou hospodářskou rybou, bohužel u nás je vzácný a těžko na něj narazíme. Spíše na chovných rybnících, kde se ale většinou chytá způsobem „chyť a pusť“.
Tento jeseter obývá Černé, Azovské i Kaspické moře. Vyskytuje se ve více poddruzích, tažných i netažných. Za potravu slouží jeseteru ruskému především larvy pakomárů a blešivci. Ti největší nepohrdnou ani malými rybkami. Má velmi kvalitní maso s vysokým obsahem tuku. Téměř čtvrtina všech úlovků se zpracovává v konzervách. Také z jiker se dělá kaviár, který hned po kaviáru z vyzy patří mezi nejlepší.
Ve své domovině je mimořádně vzácný a je chráněn. V současnosti asi žije více sibiřských jeseterů v evropských chovech než v sibiřských řekách.
Tohoto jesetera můžeme pokládat za nejznámějšího jesetera vůbec. Během roku žije samotářsky, pouze na jaře k rozmnožování a na podzim (na zimování) se sdružuje do větších hejn. Je loven při tahu v řekách především sítěmi, ale i jinými způsoby, na šňůry a háčky, ale jen mimo Evropu, v Evropě je chráněný.
Jeseteři se vyznačují tak typickými a charakteristickými znaky, že jen těžko se lze v nich zmýlit a zaměnit je za řád jiný. Na první pohled nás u nich upoutá prodloužený rypec a dlouhé tělo s pěti řadami kostěných štítků. Jen výjimečně – jako u veslonosa (Polyodon) – je tělo holé. Na spodině rypce nalezneme vychlípnutá ústa a před nimi čtyři hmatové vousy. Ocasní ploutev je heterocerkní. Řád jeseterů má dvě čeledi.
Rybka velká maximálně 15 cm, žijící hlavně v proudu větších řek a jejich průtočných ramen. Už podle názvu vyplývá, že ji najdeme v Dunaji, ale byl zjištěn její výskyt i u nás, například v řece Kyjovka. Chrání ji systém NATURA 2000 v lokalitě Soutok-Podluží.
Rozšířil se u nás v 60. letech minulého století. Vyskytuje se v tekoucích i stojatých vodách. V rybnících je nežádoucí. Průměrná váha ryb je okolo 0,3 kg. Jsou však zaznamenány rekordní úlovky přes 3,0 kg s délkou přes 50 cm. Je daleko hojnější než náš původní karas obecný, kterého obvykle na lokalitách společného výskytu časem zcela nahradí.