Atlasy a encyklopedie
Atlas mořských ryb a živočichů
V mořském světě žije více než 20 000 druhů ryb z kterých dosud využíváme jen malý zlomek, který je možno lovit. Avšak i když nejméně 50 % všech žijících ryb není vhodných ke spotřebě, ze zbývajícího počtu se pravidelně objevuje na našem trhu jen asi tucet druhů. V rámci tohoto atlasu nemáme ambice podat detailní výčet všech ryb a mořských živočichů, existujících na celém světě, ale jen vám předkládáme výběr těch nejběžnějších ...
66 dalších
Atlas sladkovodních ryb
Ryby, rybky, rybičky ... právě zde najdete ucelený přehled sladkovodních ryb žijících nejen v Česku, ale i ve světě. Kapitoly jsou řazeny podle jednotlivých čeledí ryb. Významnou součástí našeho atlasu jsou odstavce o jejich výskytu, způsobu lovu, či vhodném použití daného rybího masa v kuchyni.
72 dalších
Atlas sladkovodních živočichů, i těch žijících kolem vody
Ve vodě nežijí jenom ryby, ale i další živočichové, jak ti miniaturní, kteří kolikrát nejsou ani vidět, tak ti větší. Všichni mají své podstatné místo a patří do potravinového řetězce, který pak tvoří spolu s flórou ucelené zdravé životní prostředí nejen pro ryby ve vodě, ale i pro všechno ostatní živé, co je na vodě závislé, tedy i pro nás lidi.
72 dalších
Atlas vodních a pobřežních rostlin
Rostliny jsou nedílnou součástí zdravého životního prostředí a to nejen proto, že dokáží z anorganických látek vytvářet organickou hmotu, ale hlavně jsou zdrojem kyslíku v našem ovzduší, bez kterého by žádný organismu, včetně nás lidí, nepřežil. Zde uvádíme jen zlomek té neuvěřitelné flóry, co se na zemi vyskytuje, jen ty u nás rostoucí rostliny, které by snad měl znát každý milovník přírody.
164 dalších
Encyklopedie rybářských nástrah, návnad a dalších krmných komponentů
Asi každý zná žížaly, ale víte, jaký je rozdíl mezi rousnicí a hnojáčkem? Stejně tak je to u různých partiklů a krmných směsí, nebo také u vláčecích nástrah. Víte například, co je to smáček? Rybářská alchymie pak nabízí i další produkty jako různé posilovače, dipy, zakrmovací pasty ...
109 dalších
Encyklopedie rybářských návazců, uzlů a montáží
Tak bez dobře uvázaného háčku, či karabinky, by to fakt nešlo. V této encyklopedii najdete nejen základní rybářské uzly, ale i různé návazce a montáže, díky kterým uspějete a dostanete ven z vody vysněnou rybu. Také správně umístěná nástraha na háčku může vaše šance zásadně zvýšit!
185 dalšíchČlánky z uvedených kategorií
Třpytky (rotační, plandavky)
Jde většinou o kovovou nástrahu, která zhruba napodobuje tvar, barvu a hlavně pohyb drobné ryby. Používá se při vláčení. Existují třpytky rotační a tzv. plandavky. Je to velmi účinná nástraha na dravce, hlavně na štiky, okouny a candáty, ovšem na větší lze chytnout například i sumce. Na menší se naopak chytají pstruzi nebo siveni.
Karas stříbřitý (Carassius auratus)
Rozšířil se u nás v 60. letech minulého století. Vyskytuje se v tekoucích i stojatých vodách. V rybnících je nežádoucí. Průměrná váha ryb je okolo 0,3 kg. Jsou však zaznamenány rekordní úlovky přes 3,0 kg s délkou přes 50 cm. Je daleko hojnější než náš původní karas obecný, kterého obvykle na lokalitách společného výskytu časem zcela nahradí.
Úhoř říční (Anguilla anguilla)
Pro úhoře je typickým znakem protáhlé, až hadovité tělo. Celá čeleď má jeden rod s několika druhy, obývajícími vody Atlanského, Indického a Tichého oceánu. Žije v tekoucích i stojatých vodách. Jeho výskyt u nás závisí na umělém vysazování monté. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh, úspěšný je i jeho průmyslový chov. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,4-0,7 kg. V evropských vodách vytváří úhoř dvě morfologické formy. Úzkohlavou a širokohlavou. Úzkohlavá forma je podstatně štíhlejší, než forma širokohlavá a díky menším ústům se živí nejvíce vodními bezobratlými. Ovšem na žížalku na háčku se dá často přemluvit. Širokohlavá forma úhoře se vyznačuje zavalitějším válcovitým tělem, než forma úzkohlavá. Díky větší hlavě a především ústům se živí i většími sousty. Bez problémů starší jedinci zaútočí i na 10 cm velkou rybku. Dospělí jedinci širokohlavé formy jsou opravdu draví predátoři.
Střevle potoční (Phoxinus phoxinus)
Před nedávnem ještě hojný druh v pstruhových potocích a říčkách. Vlivem znečištění a úprav toků z mnoha míst vymizela. Nemá hospodářský význam, slouží však jako potrava pstruhů. Dnes je tato rybka celoročně chráněná.
Ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus)
Žije v proudných úsecích i horských částí toků, zdržuje se v hejnech u hladiny. Hospodářsky nevýznamný druh. Krajový název je čorek. V Česku celoročně chráněná ryba.
Orlovec říční (Pandion haliaetus)
Orlovec říční je dravý pták z řádu dravců. Jedná se o středně velkého dravce dosahujícího délky až 58 centimetrů a rozpětí křídel až 170 centimetrů. Jeho život je úzce spjatý s vodou, protože jeho hlavní potravou jsou ryby.
Olomoucké tvarůžky – skvělá nástraha na jesetery a parmy
Někdo je raději sní sám, jiný odolá a nabídne je rybám a dělá dobře. Milují je totiž jeseteři a také parmy. Vyrazíte-li na lov zmiňovaných ryb, rozhodně neváhejte a přibalte si do baťůžku i olomoucké syrečky, záběr vás určitě nemine! Zbytek je na vás, zda rybu zdoláte, nebo ne. 🙂
Žížaly
Evropská dešťovka, žížala obecná, či hnoják … vše to jsou živočichové řádu Haplotaxida, kmene Kroužkovci, třídy Máloštětinatci. Jsou rozšířené po celém světě s výjimkou polárních a pouštních oblastí. Jako nástraha jsou skvělé jak pro bílé ryby, tak pro některé dravce. Asi nejvíce je z dravých ryb milují úhoři a sumci.
Vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus)
Žije v pstruhových potocích. V Čechách nežije, ovšem na Moravě ji najdeme v povodí Odry, v Moravici, Olši, Opavici a také na Slovensku v povodí Dunaje. Význam má jako bioindikátor čistých vod.
Turan roční – Erigeron annuus
Jednoletá bylina dorůstající výšky až 1 m vysokou lodyhou s bíložlutými květy s čeledi hvězdicovité – Asteraceae. Ve své domovině v Severní Americe byl turan starou indiánskou léčivkou. Starší český název byl turanka kanadská.
