Rostliny jsou nedílnou součástí zdravého životního prostředí a to nejen proto, že dokáží z anorganických látek vytvářet organickou hmotu, ale hlavně jsou zdrojem kyslíku v našem ovzduší, bez kterého by žádný organismu, včetně nás lidí, nepřežil. Zde uvádíme jen zlomek té neuvěřitelné flóry, co se na zemi vyskytuje, jen ty u nás rostoucí rostliny, které by snad měl znát každý milovník přírody.
Tyto rostliny porůstají břehy toků, či rybníků, ale najdeme je i v mělkých tůních nebo na podmáčených místech. Rostou jak v horských, tak i podhorských oblastech, ale i na pahorkatinách a v nížinách. Tvoří charakteristický kolorit vodního světa který můžeme dále rozdělit na rákosoviny stojatých vod, říční rákosoviny, rostliny bahnitých substrátů, rostliny letněných rybníků a mokřadní dřeviny.
127 dalšíchPři základním dělení se vodní rostliny dělí na skupinu sinic a řas a na skupiny tzv. vyšších rostlin. Sinice a řasy jsou jednobuněčné, koloniální o mnohobuněčné fotoautotrofní organismy žijící volně ve vodním sloupci (fytoplankton), nebo rostou přichycené k nějakému podkladu pod vodou (perifyton).
2 dalšíVyšší vodní rostliny rostou od horských pásem až po nížiny jak ve vodách stojatých, tak v tekoucích vodách. Obohacují vodu kyslíkem, ale také slouží jako potrava či úkryt vodním živočichům. Jsou důležitou součástí celého vodního ekosystému.
36 dalšíchV naší přírodě se křídlatka vyskytuješ již od 18. století. Jde o zavlečený druh rostliny z Asi. Do Evropy se dostala jako okrasná rostlina pěstovaná původně na zahradách. V ČR se nyní vyskytují 3 druhy křídlatek, křídlatka japonská – Reynoutria Japonka, křídlatka sachalinská – Reynoutria sachalinensis a křížením obou druhů pak vznikla křídlatka česká – Reynoutria bohemica, která byla popsána botaniky v roce 1983. Křídlatka česká je nejagresivnější a při likvidaci nejodolnější.
Vytrvalá bylina z čeledi liliovitých – Lilaceae vysoká až 30 cm se žlutými květy. V ČR hojný druh, ve Francii je chráněný.
Menší rostlina rostoucí v rákosovinách stojatých vod jako jedna z mnoha méně dominantních druhů. Najdeme ji také v pobřežních křovinách, na mokrých loukách, ve strouhách nebo ve vlhkých příkopech. Daří se jí na slunných až polostinných stanovištích.
Vytrvalá až 20 cm vysoká rostlina s tmavě modrými květy s čeledi chřestovité – Asparagaceae. Nehojný až vzácný teplomilný druh, rostoucí nejčastěji ve vlhkých lužních lesích, někde hojná (Polabí, Poohří, Podyjí, Pomoraví) jinde chybí.
Vodní jednoletka, ale i trvalka kořenující ve dně toků. Dorůstá až 2 metry délky! V Česku náš nejběžnější lakušník.
Roste od mělkých vod až po hloubky kolem 3 metrů. Najdeme ho v tekoucích vodách řek nebo větších potoků, zvláště na dně s hrubým štěrkem a valouny.
Leknín bělostný se liší od leknínu bílého především uspořádáním žilek na listech (je to vidět lépe ze spodu listů). Najdeme ho především ve středně živinami bohatých vodách s rašelinovým dnem. Dnes je poměrně vzácný, patří mezi silně ohrožené druhy.
Vytrvalá vodní rostlina, která má plazivý, až 1 metr dlouhý oddenek. Listy na hladině vzplývají. Jak napovídán název, květy má bílé, velké až 12 cm v průměru. Najdeme ho především v nížinách.
Lilek potměchuť je menší rostlina často rostoucí vtroušená do porostu vyšších, dominantních rostlin, jako do chrastice rákosovité nebo netýkavky žláznaté, ale roste i u dalších rákosovin. Rád se pne i po stromech.
Dvouletá nebo víceletá statná bylina s přízemní růžicí velkých listů z čeledi hvězdicovitých – Asteraceae. V Česku roste zejména v teplejších oblastech.