Rostliny jsou nedílnou součástí zdravého životního prostředí a to nejen proto, že dokáží z anorganických látek vytvářet organickou hmotu, ale hlavně jsou zdrojem kyslíku v našem ovzduší, bez kterého by žádný organismu, včetně nás lidí, nepřežil. Zde uvádíme jen zlomek té neuvěřitelné flóry, co se na zemi vyskytuje, jen ty u nás rostoucí rostliny, které by snad měl znát každý milovník přírody.
Tyto rostliny porůstají břehy toků, či rybníků, ale najdeme je i v mělkých tůních nebo na podmáčených místech. Rostou jak v horských, tak i podhorských oblastech, ale i na pahorkatinách a v nížinách. Tvoří charakteristický kolorit vodního světa který můžeme dále rozdělit na rákosoviny stojatých vod, říční rákosoviny, rostliny bahnitých substrátů, rostliny letněných rybníků a mokřadní dřeviny.
127 dalšíchPři základním dělení se vodní rostliny dělí na skupinu sinic a řas a na skupiny tzv. vyšších rostlin. Sinice a řasy jsou jednobuněčné, koloniální o mnohobuněčné fotoautotrofní organismy žijící volně ve vodním sloupci (fytoplankton), nebo rostou přichycené k nějakému podkladu pod vodou (perifyton).
2 dalšíVyšší vodní rostliny rostou od horských pásem až po nížiny jak ve vodách stojatých, tak v tekoucích vodách. Obohacují vodu kyslíkem, ale také slouží jako potrava či úkryt vodním živočichům. Jsou důležitou součástí celého vodního ekosystému.
36 dalšíchPro bažiny v mělkých stojatých vodách s nižším obsahem živin jsou například typické porosty vachty trojlisté, která je bíle kvetoucí rostlina z čeledi hořcovité. V ČR je chráněna zákonem. Lidový název je hořký jetel.
Tato vodní jednoděložní rostlina z čeledi voďankovité (Hydrocharitaceae) se velmi podobá vodnímu moru kanadskému. Liší se od sebe především užšími a delšími listy. Jinak vypadají stejně.
Dvoudomá vytrvalá vodní rostlina s lodyhami a drobnými, zelenými lístky. Pochází se Severní Ameriky. K nám byl dovezen již před dvěma stoletími a to jen samičí klon.
Vytrvalá až 120 cm vysoká, silně aromatická bylina z čeledi hvězdicovitých – Astaraceae. Z vratičem se můžeme setkat jak na travnatých stanovištích, rumištích, křovinách, podél cest, osídluje také úživné půdy kolem vody atd.
Vrba bílá pochází z Evropy a střední Asie a ve střední Evropě je jednou z nejrozšířenějších vrb. Je to statný opadavý listnatý strom rostoucí na vlhkých půdách a dosahující výšky 20 až 35 metrů.
Mokřadní keř rostoucí v pobřežních křovinách podél řek a potoků, na březích rybníků a vodních příkopech, na minerálně bohatších a hlubších půdách.
Vrba křehká je vyšší rostlina – dřevina, která je jako všechny dřeviny rodu vrba dvoudomá. Tvoří velmi křehké lámavé větévky, které nejsou převislé. Tmavě zelené lesklé listy jsou na rubové straně matné. Je to typický zástupce mokřadních dřevin.
Vrba nachová patří do čeledi vrbovitých. Je to středně velký, opadavý keř vysoký často až 5 metrů. Má tenké, husté, ohebné a vzpřímené větve. S metlovitou korunu, dorůstající až do výšky 10 m, kmínky mají až 15 cm v průměru. Dožívá se tak 40 let.
Vrba popelavá je středně velký, hustý keř vysoký až 3 metry. Má polokulovitý vzrůst s bohatě větveními větvemi. Patří do čeledi vrbovitých. Dožívá se asi 40 let.
Vrba trojmužná je statný keř z čeledi vrbovitých. Jeho výška se pohybuje kolem 4–6 metrů. Korunu má košatou, bohatě větvenou. Větve jsou obloučnaté, pružné, na koncích hustě rozvětvené. Dožívá se 40 let.