Jak se stát rybářem? A co dál, když mám konečně rybářský lístek, jak začít, na jaký prut chytat? … a vše ostatní najdete právě zde, vy, začínající rybáři. Tato rubrika však pomůže i rodičům, co se jejich dítko právě rozhodlo, že chce chytat ryby.
Kdo by neznal tak oblíbené nástrahy, jako jsou kuličky boilies. Ale víte, že existují i velmi malé varianty této, poslední dobou, tak oblíbené nástrahy? Říká se jim mikro boilies. A proč mikro? No protože jsou opravdu hodně malé. Ale to neznamená, že na ně nemůžeme chytnou i větší ryby.
Obalovací pasty dnes patří mezi důležité atraktory, které má ve svém arzenálu snad každý zkušený rybář. Obalovací pasty lze totiž použít k lovu prakticky všech druhů kaprovitých ryb. Přitom je jedno, zda je využijeme na obalení klasického boilie, k čemu byly původně určeny, nebo je použijeme i na další tipy nástrah jako na obalení kukuřice, pufované nástrahy a podobně. Ovšem lze je také využít přímo jako nástrahu samotnou.
Přívlač je rybolovná technika, kdy se snaží rybář přelstít rybu pomocí umělé, nebo přirozené nástrahy (mrtvé rybky) tak, že ji vede cukavými pohyby, snažíce se co nejvíce napodobit zraněnou rybu, případně jiné vodní živočichy, které mají v oblibě dravé ryby. Cíl je jasný, vyprovokovat dravce k útoku a pak po zaseknutí ho vytáhnout z vody.
Jak se stát rybářem v dnešní době? No, bude vás to stát nemalé peníze, také čas. Jen v případě, že nebudete chtít chytat na svazových vodách, ale jen na soukromých rybnících, pak budete mít vše ulehčené, ale denní lístky na některých soukromých revírech často stojí i více jak 1000,- / 1 den! Pokud budete chtít chytat i na svazových vodách, sice ušetříte, ale budete se muset stát členem Českého rybářského svazu, tedy složit rybářské zkoušky a zaplatit za povolenku, také si zaplatit státní rybářský lístek a v neposlední řadě odpracovat si nějaké ty brigádnické hodiny.
Lov pstruhů na jemnější vláčkařský prut je úžasnou záležitostí. I když není vláčení tak úspěšné jako muškaření, také se dají nachytat pěkné kousky a to i několik desítek kusů za den. Ovšem pokud se ví jak na to. V tomto článku najdete takové pstruhařské curriculum vitae. Snad vám, začínajícím pstruhařům, tento článek pomůže.
Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.
Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.
Jak při krátkých, tak i dlouhých, výpravách na ryby většina rybolovných technik vyžaduje někdy kratší, jindy delší čekání na záběr na jednom místě. Pak se hodí opravdu pohodlná židle.
Umisťování nástrah při položené mimo háček je dnes již běžnou metodou lovu kaprovitých ryb při chytání na položenou. Ovšem moderní rybáři tenhle způsob prezentace nástrah přenesli i do lovu dravců. Díky umístění nástrah mimo háček se povedlo nejednomu rybáři chytit svoji vysněnou trofejní rybu. Jak je to možné? Pro ryby je často háček tak dobře na dně schovaný, že ho prostě ryby nevidí, vidí jen ty dobroty, co jim rybář nabízí. A proto nástrahy na přívěsu háčku, bez větších obav, často nasají i velké, opatrné kusy.
Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.
Copyright 2024 ©Rybářský rozcestník. Všechna práva vyhrazena.
Kopírování jakékoliv části webu není povoleno bez souhlasu autora.
