Vyšší vodní rostliny rostou od horských pásem až po nížiny jak ve vodách stojatých, tak v tekoucích vodách. Obohacují vodu kyslíkem, ale také slouží jako potrava či úkryt vodním živočichům. Jsou důležitou součástí celého vodního ekosystému.
Stulík malý je menší příbuzný stulíka žlutého. Je to kriticky ohrožený druh vodní rostliny. Najdeme ho v menších rybnících a rašelinných tůních. Vyhovuje mu bahnité dno s větším obsahem kyslíku a rašeliny.
Vytváří souvislé porosty listů především ve stojaté vodě. Lze ho ale nalézt i v mírně tekoucí vodě, v mrtvých ramenech řek a na rybnících. Kvete od června do srpna.
Tato vodní jednoděložní rostlina z čeledi voďankovité (Hydrocharitaceae) se velmi podobá vodnímu moru kanadskému. Liší se od sebe především užšími a delšími listy. Jinak vypadají stejně.
Dvoudomá vytrvalá vodní rostlina s lodyhami a drobnými, zelenými lístky. Pochází se Severní Ameriky. K nám byl dovezen již před dvěma stoletími a to jen samičí klon.
Závitka mnohokořenná je svým vzhledem podobná okřehku menšímu, má ale na každém lístku zespodu více kořínků, které rostou ve svazku, také je celkově větší, než okřehek. Roste na hladině, přičemž není nijak spojená se dnem.
Patří k ohroženým druhům naší vodní květeny. Roste ponořená pod vodou, ale s květy vynořenými vysoko nad hladinou. Žebratka kvete od května do července.