Třináct kroků k ozdravení našich pstruhových revírů

1. Pro řešení problematiky úbytku lipana a pstruha obecného založit pstruhařský odbor při radě ČRS složeného z praktiků MO, kde mají dosud slušné populace obou druhů. Problém s úbytkem početností u obou druhů je u všech ÚS, a proto by bylo vhodné vše řešit komplexně u všech ÚS. Stálo by za úvahu, pokud se tento způsob práce osvědčí, postupovat stejně i u dalších ubývajících druhů ryb.
2. Nechat zpracovat žádost o dotaci na zpomalování odtoku vody z krajiny – prahování a zahájit jednání s příslušnými ministerstvy a správci toků, aby vyčlenily vhodné toky nebo jejich části. Pro začátek vybrat toky či jejich části v neobydlených, nebo málo osídlených oblastech. Stavbu prahů řešit ve spolupráci s MO a stavět je v rámci brigád a smluv o dílo, kdy by si mohli MO kompenzovat ztráty z chovu PO a členové MO si po splnění brigádnické povinnosti přivydělat. Část financí by zůstala MO a část by dostali vyplacenou členové, kteří by odvedli vlastní práci.
3. Řešit problematiku malých vodních elektráren a nedodržování povinných průtoků – v tomto směru zahájit jednání s příslušnými ministerstvy. Zde by byla nejvhodnější kontrola pomocí vyrobeného proudu. Každá elektrárna má nějakou výrobní kapacitu, a protože na části naších toků jsou sledovány stavy vody-průtoky, tak zde lze naprosto jednoduše zjistit, zda provozovatelé dodržují nebo nedodržují povinný průtok. Zajistit denní posílání hlášení o množství vyrobeného el. proudu na příslušný úřad.
4. V součinnosti s MO provést celosvazově zjištění stavu populací PO a LI na pstruhových revírech, a to zejména menších. Tyto informace prakticky chybí, ze sumarizace úlovků na P revírech nelze vycházet, protože část rybářů reaguje na úbytek obou druhů vracením i mírových ryb. Zároveň lze tuto akci využít pro zjištění, jaké druhy ryb, a to zejména ohrožených včetně mihulí, se na P revírech nachází a tyto údaje použít při vodoprávních řízeních.
5. Podle údajů z celosvazového zjištění stavu populací stanovit několik kategorii revírů a tomu přizpůsobit míru a zarybňování P revírů. Revíry, kde dochází k samovýtěru, a kde je vysoká početnost PO s pomalejším růstem, míra PO 27 cm, možno i 25 cm. Nevysazovat PD a SI nebo jenom v omezené míře nad splavy do neprůchodných úseků. Tyto revíry a populace PO v nich používat k obnově populací PO na revírech, kde došlo k narušení či snížení početnosti populací. Nechat je jako revíry. Převedení do chovných toků by mohlo vést k zániku populací, to že jsou revíry, je pro ně největší ochrana. Na revírech, kde dochází k samovýtěru a kde je rychlý růst PO – jedná se zejména o větší toky, zvýšit míru PO na 30 cm a vysazování PD a SI jako u prvního typu. Pro vysoký rybářský tlak možno posilovat populace z revírů prvního typu. Ke zvýšení atraktivity k vysazování používat PO odchovaného v rybnících z místních populací. Revíry, kde jsou populace PO zničeny, nebo se dlouhodobě vysazoval průmyslový PO a nehrozí zde migrace do P revírů předcházejících typů, možno vysazovat PD, SI a průmyslového PO bez omezení.
6. U revírů, kde se nacházejí dosud početné populace lipana, schopné udržovat se především samovýtěrem – u VčÚS například řeka Úpa, zajistit odpovídající ochranu – celoroční odstřel kormoránů za cenu motivující myslivce, popřípadě vést jednání s příslušnými úřady o finančním přispění na odstřel. Dále zavést u těchto revírů alespoň na přechodnou dobu míru 40 cm. V případě, že se jedná o mimopstruhové revíry, tak zavést podmínky jako na PS revírech. Populace z těchto řek použít pro obnovu populací na jiných revírech.
7. Na PS revírech, kde je předpoklad, že se zachovaly geneticky málo pozměněné populace PO začít provádět genetické testy a jedince z těchto populací přednostně používat pro obnovu.
8. Sjednotit cenu za plůdek PO u celého svazu a stanovit jeho cenu tak, aby se stala pro MO motivující (ovšem jenom za plůdek pocházející od divokých PO, cenově znevýhodnit plůdek od průmyslových forem, nebo ho neproplácet vůbec). Zkusit zajistit částečné financování ze státních zdrojů, například programu pro vydru atd. Proplácet plůdek PO MO, které mají líhně a mají plůdek z vlastních zdrojů.
9. Zvýhodnit vysazování plůdku s částí váčku pro lepší přivykání na predační tlak predátorů, zejména vyder a zároveň omezit rybochov – slovy tam, kde není dostatečná návratnost a to pro zachování dosud přežívajících populací na chovných tocích. Zahájit jednání s ministerstvem zemědělství pro přizpůsobení zarybňovacích plánů u PO současným podmínkám. Zarybňovací plán (ZP) neplnit vysazováním průmyslových forem a brát jako plnění ZP i vysazování plůdku do chovných toků. Většina stejně teče do P revírů a PO jako půlroček či roček tam většinou v současných podmínkách splave sám. Podle zkušeností ukončení rybochovu na chovných tocích k obnově populací nevede. Zde je potřeba hledat jiné cesty. Sjednotit cenu za divoce odchovaného PO na jednotnou úroveň u celého svazu,  což v současné době není.
10. Finančně podporovat chov PO ve vhodných rybnících bez přítomností kaprů (zahájit jednání s příslušnými úřady o dotacích na mimoprodukční podporu. V současné době je poskytována pro rybníky nad 5 ha. Této rozlohy většina chovných rybníků v podhorských a horských oblastech nedosahuje. Preferovat chov systémem – jarní osazení ročkem PO z chovných potoků, podzimní slov a vysazení do revírů. Má to několik výhod: PO na podzim dosahuje průměrné velikosti 25-35 cm, do tření jde jako čtyřletý ve velikosti 40-55 cm. To zvýší počet a kvalitu generačních PO na revírech, zvýší počet PO ve větších a trofejních velikostech pro rybáře a zároveň omezí početnost vyder v podhorských oblastech, protože přijdou o nejdůležitější část potravy přes zimní období a to jsou kapři, kteří jsou v těchto rybnících chováni.
11. Povinné používání pouze jednoho háčku na jedné nástraze (jednoháček, dvojháček či trojháček) bez protihrotu na všech pstruhových revírech v ČRS.
12. Pořádat semináře pro zájemce z řad MO o chov PO a LI a seznamovat je tam s novými poznatky a různými způsoby chovu.
13. Pro zvýšený příjem z prodeje pstruhových povolenek a zvýšení zájmu o jejich koupi nabízet členům rybolov na pstruhových rybnících přes zimní období v rámci kombinovaného režimu a lovu na dírkách, kde bude dominantní nasazovanou a lovenou rybou pstruh duhový a siven.

Zpracovali: Dušan Hýbner a Jan Knap

Zdroj: dusan2018.cz/trinact-kroku-k-ozdraveni-nasich-pstruhovych-reviru