Chytání na houpačku je dnes již téměř zapomenutá technika. Jde o lov ryb na dlouhé, pěti až sedmimetrové pruty s očky a navijákem, zvané „boloňézy“. Pro signalizaci záběru je používán co nejštíhlejší a nejpestřeji zbarvený splávek, aby byl dobře viditelný. Dříve naši dědové používaly klasická husí brka. Splávek je vytažený až skoro pod špičku prutu a na vlasci je v půlce „zaaretován“ (zajištěn proti posunutí) gumičkou tak, aby se při sebemenším dotyku od ryby splávek převážil, a tím naznačil záběr. Splávek se vlastně díky působení páky zhoupne, a proto se tomu začalo lidově říkat „houpačka“ nebo lovit na houpačku.