Ryby spláchnuté povodní se už nazpět většinou nevrátí
24.2.2017 • Rybářský rozcestník.cz
Ryby žijící dlouhodobě na jednom místě se dokáží při povodních schovat na vhodných místech, ovšem část jich přeci jen vezme velká voda. Některé uhynou na zalitých loukách a polích, ale i jinde, kde se vylije voda z koryta toku a vytvoří větší laguny, další ryby pak odplavou po proudu, ten je odnese do nižších partií toku. Vrátit se pak mohou jen tehdy, když jim v cestě nestojí jezy a přehrady bez rybích přechodů, kterých je ale v Česku pořád žalostně málo.
Voda mimo oba břehy potoka - foto po vydatných deštích a jarním tání sněhu.
Nejvíce povodně nadělají škody na rybí osádce v horních a středních partiích řek, naopak se po povodních a velké vodě objeví více ryb v klidných částech řek, ve slepých ramenech, tůních, průtočných rybnících a přehradách. Záleží na délce povodní, množství vody a také výše vody, kam až při záplavách stoupne. Při běžných menších regionálních povodních, kdy se voda rozlije jen do přilehlých nižších partií řek a potoků, nebývají škody velké, ovšem projde-li krajinou tisíciletí voda, pak jsou často škody na rybí osádce drastické.
Co ryby spláchnuté mimo koryto?
Většinou se zpět nedokáží sami dostat a uváznou v lagunách, kde je buď sesbírají místní obyvatelé, nebo tam zahynou udušením, až voda opadne. Proto se také snaží rybáři při povodních zachraňovat ryby vracením zpět do řek, ovšem množství ryb, které se podaří zachránit, je mizivé. A tak nezbývá, než opět vysadit nové osádky ryb všude tam, kde je voda vzala.
Mají menší povodně i nějaké pozitivum?
Ano, mají! Dochází totiž k přirozenému formování koryta toku, vznikají nové tůně, kde se mohou schovávat ryby před predátory. Při nízkých průtocích dochází k vytvoření nových štěrkových lavic, které pak slouží k výtěrům litofilních druhů ryb. Rovněž dochází k odhalení kořenů stromů rostoucích na březích řek a potoků, které později opět mohou posloužit rybám jako úkryt.
Voda rozlitá z koryta potoku …
Kde je problém?
Největší pohromou pro ryby není velká voda, ale lidé! V minulosti se řada řek a potoků tzv. rekultivovala, čímž vodní toky ztratily přirozená útočiště ryb. Právě to zapřičinilo, že i při menších povodních nemají ryby šanci se udržet na svém místě a jsou odnášeny velkou vodou po proudu. Stačí větší průtrž deště, jarní tání sněhu a lokální záplavy jsou tu. Naštěstí tato doba je za námi, přesto u nás najdeme ještě hodně vodních toků, kde ryby při povodních nemají šanci zůstat ve svém teritoriu, nemají se totiž kde schovat.
V neposlední řadě se musíme zmínit o udržení vody v krajině. Pokud zemědělci nesmyslně rozorávají meze mezi polemi. Kácí se remízky a větrolamy. Pole je osito jen řepkou a kukuřicí, to vše má také vliv na případný vznik povodní. Krajina kolem toků totiž nedokáže zachytit prudší lijáky a všechna voda místo aby vsákla do země, skončí opět v korytech. Voda se zvedne a máme tu zase pěknou polízanici! A ryby? Těch opět v tocích ubyde.
