Rybaření za silného větru? Jde to, ale dře to

Kdo chytal za pořádného větru ví, že pro nás rybáře často není o co stát. Špatně se nám nahazuje, nedaří se nám držet vlasec napnutý. Některé rybolovné techniky prostě ani nelze praktikovat, nebo jen s velkými obtížemi. Vítr nám nejen rozčesává pěšinku ve vlasech, ale také nutí, nás rybáře, se před ním pokud možno schovat. Není nic příjemného, když nám fouká do obličeje, slzíme a prostě si tu naši rybařinu nemůžeme užít na 100 %. A to nemluvím o chytání z lodi. Velké vlny již někdy nahnaly strach i otřelým mořským vlkům, natož tak nám evropanům, houpajícím se na rozdivočené vodní ploše. Zažil jsem to a měl jsem skoro v kalhotách, přitom to byla jen místní bouřka, kterou ale doprovázel opravdu silný vítr, který se zvadl z nenadání, objevil se jako podzim v Krušnohoří a my v tu chvíli seděli na pramici uprostřed Vranovské přehrady, drkotali zuby a měli nahnáno. Dostat se na břeh pak byl nadlidský úkol, ale zvládli jsem to, ale věřte mi, již nikdy nechci zažít vichr na vodě na loďce, a to chytání z lodi mám moc rád. Ale pojďme dále.

A co ryby za větru? Berou?

Tak na to je vlastně velmi těžké odpovědět. Spolu s větrem se většinou mění počasí a právě změna počasí často ryby odradí od krmení. Ovšem někdy je to právě naopak! Směr větru, jeho síla, počasí, které vítr doprovází, to jsou faktory, kterými se zkušený rybář musí zabývat, aby zvýšil pravděpodobnost úspěšnosti svého lovu. Právě podle počasí se často staří mazáci rozhodují, zda vůbec vyrazí k vodě a pokud ano, kam. Ne každý revír je vhodný pro lov za většího větru, ale já osobně několik revírů znám, kterým naopak vítr svědčí. 🙂 A nejde jen o místo lovu, aby bylo chráněné před přímým náporem větru, ale také o místní podmínky, za kterých mají ryby chuť brát. Ale pojďme na to popořádku a nejprve si řekněme, co to vlastně vítr je a proč vzniká.

Co je to vlastně vítr? A jak vzniká?

Základní příčinou, která vyvolává pohyb vzduchu a tedy vznik větru, je síla tlakového gradientu (neboli rozdíl tlaků), která vzniká při rozdílech tlaku vzduchu na různých místech. Právě tato síla se snaží tyto rozdíly vyrovnat. Vítr vane z míst s vyšším tlakem vzduchu do míst s nižším tlakem vzduchu. Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím silnější je i vítr. A proč vznikají rozdíly tlaku vzduchu? Je to jednoduché. Z důvodů nerovnoměrného zahřívání vzduchu v různých oblastech světa. Při ohřívání v daném místě tlak klesá, (teplejší vzduchu je lehčí), při ochlazování naopak roste (chladnější vzduch je těžší).

Není vítr jako vítr

Vědci na sílu větru mají dokonce stupnici. Dvanáctistupňová Beaufortova stupnice větru začíná nulou, což je tedy vlastně úplné bezvětří, naproti tomu nejsilnějšímu větru se podle této stupnice říká orkán. Ovšem upřímně, při orkánu jde již o život i materiální škody, takže my rybáři se budeme držet na opačné straně tabulky při rozhodování, zda vyrazíme k vodě, či nikoliv.

Výše jsme si již uvedli některé faktory, které přináší a ovlivňuje vítr. Vznik vln, jejich směr, zakalení vody … právě směr větru nás rybáře ve vnitrozemí enormě zajímá. My středoevropané bedlivě sledujeme, fouká-li na nás vítr z jihu či západu, nebo vítr východní nebo severní. V Česku poslední dva zmiňované směry větru braní ryb většinou moc nesvědčí, za to vítr jižní či západní, popřípadě jihozápadní, k nám do Česka většinou přináší stálejší a také teplejší počasí. V zimních měsících je tento fakt často rozhodující.

Ano, je nutné také si všímat období, ve kterém chytáme. V zimě nám právě severní či východní směr větru může zabránit vyrazit k vodě. To v letním období nám vítr ze severu zase takové vrásky přidělat nemusí, ba naopak, pokles teploty vzduchu a tedy potažmo i vody, spojený s jejím prokysličením, může aktivitu ryb spíše vyburcovat.

Pro rybáře je slabý, mírný vítr dobrý a žádaný faktor, ovšem silný vítr ohýbající stromy, moc rybářům nepřeje. V ten moment se musíme rozhodnout, zda rybolov ukončíme, nebo zda si najdeme místo k lovu na závětrné straně revíru, protože na opačné straně to nebude žádný med sedět a nechat si foukat přímo do obličeje čekaje, zda nám nějaké větev spadne na hlavu. Za mírného větru volíme naopak návětrnou stranu, protože ryby vítr nahání přímo k nám. Již staří rybáři říkávali, že pokud se vlnky valí přímo na nás, přijdou i záběry. Ovšem musí jít jen o vlnky a ne půlmetrové vlny! 🙂

Jaké volit techniky lovu při větším větru?

Tak toto je velmi individuální, záleží nejen na revírů, ale především na zkušenosti rybáře a také jeho šikovnosti. Například vláčet ze silného větru je řehole, protože dostat nástrahu tam, kam potřebuji, když zrovna foukne silný poryv větru, to pak někdy nástraha místo ve vodě končí na stromě. Stejně je to tak s plavanou či chytáním na feederový prut. Silný vítr těmto technikám moc nepřeje, ale zkušení rybáři si umí poradit i za nepřízni počasí. Například špičku feederového prutu prostě potopíme pod hladinu, pak ať si fouká. 🙂 A kdo zkoušel chytat na splávek ve větších vlnách ví, že to není nic příjemného, sledovat, jak tančí a poskakuje na vodě. A rozpoznat záběr, tak ten musí být hodně poctivý! 🙂

Já za silnějšího větru volím většinou klasickou položenou, špičky prutu potopím do vody, nebo je dám těsně nad vodu a před špičky prutu umístím ještě pomocné závaží, které drží vlasec napnutý pěkně u dna.

S mírným a středně silným větrem si musí umět každý rybář poradit. Ale za opravdového nečasu, kdy fouká, až se stromy ohýbají a lámou, to je opravdu na zvážení, zda má smysl sedět u vody a riskovat život. Já osobně jsem již zmoudřel, proto to za extra špatného počasí raději vzdám a od vody prostě uteču, nebo se alespoň schovám do auta, co nejdále od velkých stromů. Opatrnost je rozhodně na místě. Alespoň tak to vidím já. A jak jste na tom vy? Riskujete a chytáte i za extrémního počasí?