Jak se stát rybářem? A co dál, když mám konečně rybářský lístek, jak začít, na jaký prut chytat? … a vše ostatní najdete právě zde, vy, začínající rybáři. Tato rubrika však pomůže i rodičům, co se jejich dítko právě rozhodlo, že chce chytat ryby.
V tomto článku jsme si dovolili udělat takový stručný výběr nástrah, s kterými máme dobré zkušenosti při chytání v letních vedrech. Není to žádný objevný článek, jen výčet toho nejlepšího, co můžeme v létě kaprovitým rybám nabídnout. Mladým rybářům může hodně pomoci, staré pak třeba inspiruje k nahození nástrahy, na kterou již dávno zapomněli.
Amur je ryba někdy tuze vybíravá, jindy nám přijde naopak na nástrahu, kterou jsme vnadili na úplně jinou rybu. Asi nejčastěji se amuři chytají na kukuřici, kousky ovoce, či střídku chleba. Často však zaznamenáme úspěch při cíleném lovu amurů, pokud jim zkusíme nabídnout něco od zeleniny, například tužší listy hlávkového salátu, kedlubny, syrové či spařené zelné listy apod.
Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.
Dnes si povíme něco o velikosti nástrah při lovu dravců technikou vláčení. Pro úplné začátečníky jen krátce; přívlač je jedna z oblíbených rybolovných technik lovu dravých ryb, při které se snažíme vláčet (táhnout, nabízet) nástrahu vodním sloupcem a vydráždit tím dravé ryby k záběru. Při vláčení můžeme využít různé typy nástrah. Některé připomínají docela věrohodně ryby, jiné mají jen za cíl vyprovokovat dravce a vůbec se vodním živočichům ani samotným rybám nepodobají. Kromě jejich tvaru, barvy, případně zvuku, co vydávají, řešíme také dilema, jak velkou nástrahu vlastně použijeme, aby jsme byli při lovu co nejvíce úspěšní. A právě velikost nástrahy může být někdy rozhodujícím faktorem, který rozhodne o naší úspěšnosti při lovu dravců.
Muškaření, to je královská rybářská disciplína. Muškaří se jak na vodách tekoucích, tak stojatých. A o co vlastně jde? Rybář rybám nabízí umělé nástrahy, mušky, které nahazuje do míst, kde si myslí, že číhá ryba, tedy například pstruh, lipan nebo například losos. Také může nechat mušku volně plavat po proudu řeky … vždy jde o to, vyprovokovat rybu k útoku. Chytání na mušku je velmi náročná disciplína, protože rybář většinu času stojí ve vodě a jde rybě naproti. V tom je kouzlo muškaření, protože rybář někdy chytá ryby doslova pod nohama. Právě ten přímý kontakt s vodou, ryby na dohled, klid, často nedotčená příroda, to vše dělá z muškaření právem vrcholnou rybářskou disciplínu.
Co je gumová nástraha, to je asi všem jasné. Jde většinou o vláčecí nástrahy z gumy či podobných materiálů. Ale ruku na srdce, i někteří starší rybáři v jejich jménech mají docela zmatek. Twistery, banja, rippery, smáčci, kopyta … no kdo se v tom má vyznat! 🙂 Pojďme se tedy blíže podívat na druhy (názvosloví) jednotlivých vláčecích gum.
Já prostě krátké odpolední vycházky k vodě miluji. Udělám si svou práci a pak hurá k vodě na ryby. Ale aby se stal den dokonalým, chce to občas také nějakou tu rybu chytit. V tomto článku bych se chtěl podělit o tipy a triky na chytání kaprů právě při krátkých, maximálně jednodenních, vycházkách k vodě s cílem chytit si nějakého toho pěkného kapra.
Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!
Život ryb ovlivňuje mnoho faktorů. Například množství kyslíku ve vodě, jeho rozvrstvení, světelné podmínky na daném místě, proud či teplota vody… A mohl bych pokračovat, ale dnes si povíme něco o teplotě vody, tedy faktoru, který má zásadní vliv na aktivitu ryb a tedy i jejich chuť nám vzít nastraženou nástrahu.
Není déšť jako déšť. Od podzimu do jara, tedy za chladného počasí, začne-li pršet, potom se velmi často stává, že aktivita ryb je mizivá, nebo žádná, prostě jsme úplně bez záběru. Především drobné bílé rybky se vytratí a ani těm větším kusům se moc nechce na háček. Naopak v letních teplých měsících, když náhle přijde bouřka s pořádným lijákem, který zakalí vodu, ryby většinou aktivně začnou vyhledávat potravu. Potom, i když déle prší, záběry ryb mohou přijít.
Copyright 2024 ©Rybářský rozcestník. Všechna práva vyhrazena.
Kopírování jakékoliv části webu není povoleno bez souhlasu autora.
