Jak reagují ryby na technické úpravy v korytech řek

Práce v korytech vodních toků představují pro vodohospodáře významnou náplň práce. Jak stavební úpravy ovlivňují rybí společenství ve vodních tocích a jak by měla restaurace vodního toku probíhat, bude zkoumat mezinárodní tým vědců. Povodí Moravy, s.p. se bude na projektu podílet.

Únikové cesty ryb, rizika jejich poranění i opětovné osídlení vodního toku po úpravě řeky budou vědci sledovat v rámci výzkumu „Vliv technických úprav na rybí společenstva malých vodních toků“. Povodí Moravy, s.p. bude s vědci spolupracovat. Pro účely výzkumu budou vodohospodáři na předem vytipovaných úsecích řek simulovat podmínky technických zásahů do koryta. „Na daném úseku vodního toku budeme s pomocí těžké techniky rýpat do břehů, kalit vodu, popojíždět, přeorávat dno nebo přehazovat kameny, zatímco vědci budou při této činnosti sledovat chování očipovaných ryb v dané lokalitě a jejím bezprostředním okolí,“ popisuje spolupráci ředitel závodu Horní Morava Povodí Moravy, s.p. Jíří Zedníček.

Výsledky projektu poskytnou údaje o tom, jak technické zásahy do koryt řek ovlivňují rybí společenství, zdali dochází k jejich úhynu či poranění a jak se ryby pohybují během úprav. „Jako správce vodních toků v povodí Moravy nás zajímá především aplikace výsledků. Ty by měly vést především k optimalizaci zásahu v korytech vodních toků. Zásahy do koryt řek a stavební úpravy vodních děl jsou každodenní činností Povodí Moravy, s.p., proto nás přirozeně zajímají možné dopady na životní prostředí a život v řece,“ zajímá se o výsledky projektu generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Jan Hodovský.

Realizaci výzkumného projektu zahájí vědecký tým v září letošního roku. Terénní práce ve spolupráci s Povodím Moravy, s.p. proběhnou v šesti experimentálních lokalitách CHKO Beskydy. Každá se bude časově soustředit do osmi hodin. Předběžně se řešitelé projektu s vodohospodáři domluvili na výzkumu v oblastech Zákopeckého potoka, Starozuberského potoka a Dolnopaseckého potoka v okolí Rožnova pod Radhoštěm. Zpracování, analýza dat a vytvoření výstupu potrvá do konce roku 2017.

Vědci budou sledovat konkrétně dva rybí druhy: vranku pruhoploutvou a pstruha obecného. Ty nejprve odchytnou a implantují jim vysílačky. Následně budou sledovat jejich pohyb během realizace mechanických úprav říčního dna. Povodí Moravy, s.p. z vlastních zdrojů pokryje přibližně pětinu předpokládaných nákladů.

zdroj: tisková zpráva PMO