Jak se říká, že svět je malý, tak u nás Janů to platí dvojnásob. Seznámili jsme se v práci na jednom hotelu v Rakousku. Slovo dalo slovo, výprava střídala výpravu a poprvé jedeme spolu na závody a hned dle naších předpokladů na jedny z nejlepších, ne-li nejlepších v České Republice. Tímto děkujeme panu Dytrichovi za přivedení závodu do Česka, protože to muselo stát hodně úsilí. Petru zdar a u vody na viděnou přátelé.
Jan Krejčí
K rybám mě dostal děda, který mě brával na ryby. V Otrokovicích jsem začínal na Dřevnici a okolních štěrkovnách a jezírkách. K opravdové kaprařině mě dostal pan Radek Zbránek, kterého tím to zdravím a děkuji za všechny rady a těším se na další společné chvíle u vody. Co se týká Hejlova, tak jsem tam byl jen dvakrát na závodech a vím, že to bude složité. Hejlov je těžká a pěkná voda, ale nevyspitatelná. O to více se těším. Po přečtení přísných pravidel a startovní listiny, vím, že to bude boj do poslední minuty. Tak už ať jsme u vody!!!
Jan Jurek
Jako spoustu rybářů, jsem jako malý kluk začínal, jako pytlák na vesnickém potoku chytat pstruhy do rukou, sítí, nebo na klubko silonu. Kolem věku 10ti let jsem si udělal rybářský lístek a mám ho dodnes. V mé rybářské ,,kariéře“ jsem měl pauzu cca 10 let. Před dvěma lety jsem se k tomuto koníčku vrátil a zaměřil se jen na kaprařinu. A tyto závody budou mé první od mého ,,návratu“. Na mých z jedněch posledních závodech jsem vyhrál kaprem o délce 51,5 cm. Tyto doby jsou už dávno pryč a jsem natěšený na to, co nás s kolegou čeká na Hejlově.