O koření (ochucování) mohou být samozřejmě vedeny spory, obzvlášť při kořenění rybích pokrmů. Každý má to své pravé a nejlepší! Ovšem někdy je třeba se inspirovat.
Pro někoho již posolení znamená určitý druh lehkého okořenění, které se v žádném případě nesmí přehnat, pokud nemáte zrovna chuť na uzeného slanečka. Pro někoho je důležité také to, jakou chutí obohatí rybí maso druh dřeva použitého k uzení a udicí moučka. Avšak ryba by měla zůstat rybou.
Kdo by chtěl přesto kořenit a nemá s kořeněním ryb žádné velké zkušenosti, měl by jako přísadu do nálevu použít koření na ryby, které se běžně prodává v obchodech. Samozřejmě lze při nakládání ryb do solného roztoku použít také čerstvé bylinky nebo koření (bylinky), jako je kopr, bazalka, tymián, saturejka, petržel, rozmarýn, kapary, česnek (třeba na kapra), mletá paprika a hořčice. Nikdy nemůže uškodit pepř.
Mělo by se však kořenit vždy s citem a podle toho, jak je kdo zvyklý. Takže ani v receptech nelze stanovit přesné množství koření, které by vyhovovalo každé chuti.
U jiného způsobu kořenění se koření nepřidává do solného nálevu, ale ryba se po nasolení a osušení potře směsí koření a toto koření se po vyuzení opět částečně setře. Příklad takové směsi (roztluče se v hmoždíři nebo v plastovém sáčku paličkou):
Kromě toho lze k udicí moučce přidat několik jalovcových větviček.
Autor: Egon Binder