Ryby obecně jsou velmi choulostivé na různé změny počasí. Kdy se mají chuť krmit, či nikoliv, ovlivňuje mnoho faktorů. Tlak vzduchu a teplota vzduchu, teplota vody, vítr, výška vodního sloupce, případný proud a atd. Těch faktorů je opravdu mnoho. Přesto se my rybáři snažíme přijít rybí logice na kloub a poznat, kdy a na co mají chuť. A to platí nejen při chytání na klasické rybářské nástrahy, ale také při lovu ryb na boilies či pelety.
I když to někdy neplatí, co se klasických nástrah týká, kaprovité ryby nejlépe z jara a v zimě reagují na živočišné produkty, v létě a také na podzim spíše na nástrahy rostlinného původu. Zatím, co v létě a na podzim si můžeme dobře zachytat například na různé foukané nástrahy, kukuřici, hrách, na různá těsta, pečivo a mnoho dalších úspěšných nástrah, z jara nám ryby berou spíše na žížalky, červy a podobně. To platí i pro zimní období, kdy spíše přemluvíme ryby na živou nástrahu, případně na pečivo, než na jiné druhy nástrah. Ovšem v tomto článku bych raději dále vynechal klasické rybářské nástrahy a zaměřil se na dnes tak moderní a populární koule a pelety.
Při tomto dělení nesmíme zapomenout ještě na jednu veličinu a to na dobu rozpadu jednotlivých koulí v teplé vodě a naopak ve vodě ledové. Právě teplota vody má totiž zásadní vliv na dobu rozpadu boilies, tedy přesně jak rychle se budou ve vodě rozpouštět.
Další dělení asi ani nemá smysl, i tak je toho, až dost. Rozhodně je ale třeba při výběru boilies v obchodu brát zřetel právě na výše uvedené zkutečnosti. Nemá smysl na jednodenní výpravě chytat na pomalu rozpustná boilie, to je lepší zvolit boilies s okamžitým, nebo rychlým poločasem rozpadu. A naopak. Budem-li u vody na jednom místě chytat i několik dní, pak je dobré do vody naházet boilies s pomalým poločasem rozpadu. Ale teď nechme strohé základní teorie a pusťme se do rozdělení boilies podle vhodnosti jejich využití v různých částech roku. Toto si teď rozebereme podrobněji. Na konci článku si pak ještě povíme něco o barvách.
V době před a po tření kaprů využíváme koule s větším podílem proteinů, kapři jim dávají přirozeně přednost, protože instinktivně vědí, co je pro ně dobré. Chtějí nabrat váhu po zimě a získat dostatek energie právě ke tření. Kolem 50 % proteinů obsahují například boilies s obsahem ptačího zobu, melasy, ořechů, vajec …. Právě ptačí zob nejen že obsahuje hodně energie, ale rybám pomáhá v jejich trávení. Rybám také zvyšuje apetit a při rozpuštění ptačí zob vydává do okolí tolik potřebnou pachovou stopu. Tedy top číslo jedna je na jaře volit boilies s velkým podílem ptačího zobu. A jejich chuť? Rozhodně sladké! Do ledové vody jsou intenzivní sladké příchutě tím pravým lákadlem. Na konci jara pak můžeme bolies volit pak více kořeněné. Kombinace sladkého a koření, to je to pravé lákadlo.
Chytáme -li v letních vedrech, volíme boilies či pelety spíše na masovém základě. Ve složení boilies by rozhodně neměly chybět různé rybí moučky a atraktory s živočišnou příchutí. Volíme boilies s příchutí masa jako játrové, rybí, krab, halibut … nebo kombinace masa a sladkých příchutí, jako ryba-banán, játra-ananas, jahoda-krab … Obecně příchuť halibut patří mezi nejprodávanější boilies či pelety vůbec.
V brzkých podzimních měsících má asi smysl zůstat u nástrah, na které jsme chytali v létě, tedy u nástrah masových, či kombinace masa a sladkých příchutí. Jakmile se však ochladí, volíme pak boilies nebo pelety s větším podílem tuku. Právě tuk rybám dodává tak potřebnou energii na zimu. Volíme tedy nástrahy s velkým podílem různých olejů s ovocnými příchutěmi. Asi nejoblíbenější jsou banánové, borůvkové, jahodové a ananasové.
V zimních měsících volíme spíše menší nástrahy, tedy i menší kole a peletky, také méně vnadíme. V zimě někdy platí, že méně je více! Volíme bolies a palety dobře stravitelné, měkké, spíše s menším podílem olejů, za to extra sladké až přeslazené. Budou li obsahovat větší složku různých sladidel a rychle rozpustná, to je to pravé, co nabídnou kaprům v zimě. Právě v zimě hraje barva nástrah velikou roli, ovšem to platí ostatně po celý rok. Ostré, reflexní barvy dokáží rybám zamotat hlavu a přemluvit je k jídlu i ve velmi ledové vodě.
Dříve se v odborné rybářské literatuře tvrdilo, že ryby nerozeznávají barvy. Později se začalo psát, že ryby barvy rozeznávají, ale vidí je jen jako různé odstíny šedé. Ovšem vědci potvrdily, že ryby barvy vidí a rozeznávají je! I zkušenosti mnoha rybářů potvrzují, že ryby reagují nejen na tvar a velikost nástrahy, na jejich chuť, ale právě také na jejich zbarvení.
Výše uvedené řádky berte s rezervou. Víte sami, jak moc je rybařina nevyzpytatelná. Co funguje na jednom revíru, nefunguje jinde. Také různé rybářské poučky někdy platí a jindy bohužel ne. Ryby jsou asi jako ženy, nikdy je úplně nepochopíme a to je vlastně dobře. V tom je kouslo rybaření. Věčný boj s rybami, budou brát nebo nebudou a pokud ano, na co?