Evropská dešťovka, žížala obecná, či hnoják, vše to jsou potvůrky, které ryby mají hodně rády, proto se hodí při výpravě k vodě jich mít pár v zásobě. Dají se koupit, ale jejich cena je každým rokem vyšší a vyšší a proč je vlastně kupovat, když vám lezou v noci na zahradě po trávě? Jen člověk nesmí být líny na ně vyrazit a posbírat je, nebo vykopat, záleží, zda chcete nastražit rousnici nebo třeba menšího hnojáčka.
Rousnice, je delší, silnější žížala. Patří mezi naše nejběžnější žížaly. Její umělý chov je velmi problematický, tak je jednodušší si ji po dešti nasbírat pod různými kameny, či na chodnících. Většinou se vyskytuje v zásaditých nebo neutrálních půdách, mnohem méně už v kyselých půdách rašelinišť euroasijského kontinentu. Dává přednost otevřeným stanovištím jako jsou louky, pole, zahrady …
Právě rousnice nejlépe nasbíráme pěkně po dešti na betonové ploše i přes den, večer, či v noci pak v nízkém posekaném provlhlém trávníku. Aby rousnice z půdy vůbec vylezly, musí být půda vlhká, buďto tedy po dešti, nebo když padne rosa. Za sucha si můžeme pomoci konví či hadicí, trávník vydatně pokropíme a to i opakovaně. Ovšem samotné sbírání není vůbec jednoduché! Musíme se chovat tiše, svítit si těsně pod nohy, na to je dobrá čelovka, jakmile uvidíme rousnici, stiskneme ji dvěma prsty k sobě, nebo jedním k zemi, ale silně, jinak okamžitě zaleze do díry. Prsty taháme, pokud to nejde, chvíli počkáme, ona po chvíli povolí a pak jde lépe vytáhnout. Pokud ji jedním prstem tiskneme k zemi, druhou rukou se ji snažíme uchopit v části, kde je zalezlá v díře a tou také tahat rousnici ven. Chce to praxi, ze začátku jich pár uteče, než na ten fígl přijdete.
Žížala hnojní je červenohnědá žížala s výrazným žlutým kroužkováním. Pokud ji vezmete mezi prsty, okamžitě se začne divoce svíjet a vypouštět z těla silně páchnoucí tekutinu. Hnojáčky nejčastěji najdeme v uleželém hnoji a kompostu. Stačí rýč či vidle, plivnout si do rukou a kopat …
Oblíbená nástraha na feeder, plavanou i klasickou položenou je také Dendrobeana. Je o něco větší jak žížala hnojní, ale menší než klasická rousnice. Jsou to drobnější červené žížaly, které jsou oproti klasickým rousnicím výrazně „aromatičtější“. Dendrobeny najdeme na okraji starších kompostů a hnojišť. Mají rády mírně zvlhčený substrát a ve velkém se vyskytují především pod kameny nebo starými deskami. Skvělá jsou místa, kde se skladuje dřevo, místa pod plachtou, starou rohožkou, kusem PVC, také místa pod různým haraburdím a podobně. Máte-li na zahradě takové místo, stačí jen přizvednout a sbírat.
Další články k tématu: Žížaly, Dendrobeny, Chov a skladování žížal…