Rybářský rozcestník

Jak nasbírat žížaly

Evropská dešťovka, žížala obecná, či hnoják, vše to jsou potvůrky, které ryby mají hodně rády, proto se hodí při výpravě k vodě jich mít pár v zásobě. Dají se koupit, ale jejich cena je každým rokem vyšší a vyšší a proč je vlastně kupovat, když vám lezou v noci na zahradě po trávě? Jen člověk nesmí být líny na ně vyrazit a posbírat je, nebo vykopat, záleží, zda chcete nastražit rousnici nebo třeba menšího hnojáčka.

worm-zizala5ŽížalaŽivéZpůsoby

Na rousnice jdeme s baterkou pěkně po dešti

Rousnice, je delší, silnější žížala. Patří mezi naše nejběžnější žížaly. Její umělý chov je velmi problematický, tak je jednodušší si ji po dešti nasbírat pod různými kameny, či na chodnících. Většinou se vyskytuje v zásaditých nebo neutrálních půdách, mnohem méně už v kyselých půdách rašelinišť euroasijského kontinentu. Dává přednost otevřeným stanovištím jako jsou louky, pole, zahrady …

Právě rousnice nejlépe nasbíráme pěkně po dešti na betonové ploše i přes den, večer, či v noci pak v nízkém posekaném provlhlém trávníku. Aby rousnice z půdy vůbec vylezly, musí být půda vlhká, buďto tedy po dešti, nebo když padne rosa. Za sucha si můžeme pomoci konví či hadicí, trávník vydatně pokropíme a to i opakovaně. Ovšem samotné sbírání není vůbec jednoduché! Musíme se chovat tiše, svítit si těsně pod nohy, na to je dobrá čelovka, jakmile uvidíme rousnici, stiskneme ji dvěma prsty k sobě, nebo jedním k zemi, ale silně, jinak okamžitě zaleze do díry. Prsty taháme, pokud to nejde, chvíli počkáme, ona po chvíli povolí a pak jde lépe vytáhnout. Pokud ji jedním prstem tiskneme k zemi, druhou rukou se ji snažíme uchopit v části, kde je zalezlá v díře a tou také tahat rousnici ven. Chce to praxi, ze začátku jich pár uteče, než na ten fígl přijdete.

Další možnosti, jak dostat rousnice ze země (neověřené rady!):

  • saponátová voda, po rozlití vody žížaly vylezou
  • pomocí elektriky, stačí vzít prodlužovací šňůru a do levé zdířky strčit drát, ten propojit s vidlemi. Dřevo nevodí, stačí vidle zapíchnout do země. Doporučují se holínky a rukavice, ale obecně je to nebezpečné si hrát s elektřinou!
  • vybrace, tyč v zemi, na kterou se položí nastartovaná pila
  • klacek zabodnutý v zemi o který se tře další klacek, podobně, jako když se snažíme rodělast oheň

Na hnojáky jdeme s vidlemi či rýčem!

Žížala hnojní je červenohnědá žížala s výrazným žlutým kroužkováním. Pokud ji vezmete mezi prsty, okamžitě se začne divoce svíjet a vypouštět z těla silně páchnoucí tekutinu. Hnojáčky nejčastěji najdeme v uleželém hnoji a kompostu. Stačí rýč či vidle, plivnout si do rukou a kopat …

Na dendrobeny si vezměte rukavice! Najdeme je především pod kameny či deskami ležícími na trávě…

Oblíbená nástraha na feeder, plavanou i klasickou položenou je také Dendrobeana. Je o něco větší jak žížala hnojní, ale menší než klasická rousnice. Jsou to drobnější červené žížaly, které jsou oproti klasickým rousnicím výrazně „aromatičtější“. Dendrobeny najdeme na okraji starších kompostů a hnojišť. Mají rády mírně zvlhčený substrát a ve velkém se vyskytují především pod kameny nebo starými deskami. Skvělá jsou místa, kde se skladuje dřevo, místa pod plachtou, starou rohožkou, kusem PVC, také místa pod různým haraburdím a podobně. Máte-li na zahradě takové místo, stačí jen přizvednout a sbírat.

Další články k tématu: Žížaly, DendrobenyChov a skladování žížal…

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Lov línů, víte, jak na ně?

Lín je krásná ryba zdržující se nejčastěji v zarostlých a bahnitých částech řek, ale i na stojatých vodách, v rybnících, na mělčinách větších vodních nádrží … prostě všude tam, kde je teplá voda a hodně zarostlé dno, ale i vodní sloupec. Miluje místa, kde se rostliny pnou vodním sloupcem ze dna až na hladinu. Kdo nemá moc rád lov v zarostlých vodách, pro toho cílený lov línů moc není. Líny lovíme spíše na jemné náčiní, slabší, ale kvalitní vlasce, které zvládnou i nějakou tu vázku. Vytáhlý lín na břehu určitě udělá radost snad každému rybáři i když to nebude zrovna obr. Ale pozor, líni mohou dorůst úctyhodných rozměrů, ale o tom až v samotném článku.