Rybářský rozcestník

Jak na opatrné tlouště? Chce to být u vody neviditelný

Jelec tloušť patří mezi velmi oblíbené sportovní rybářské trofeje. Je totiž velmi opatrný, proto je pro nás rybáře velká výzva zaměřit se právě na jelce tlouště a cíleně se je pokusit ulovit. Ovšem vyžaduje to naprosté ticho u vody a také velkou trpělivost a šikovnost. Především větší, zkušenější kusy berou totiž nástrahu velmi opatrně, jen mezi pysky a rádi ji vyplivují.

JelecJelecJelecA

Ano, záběry od větších ryb bývají jemné, někdy velmi těžko rozpoznatelné. Naštěstí menší tloušti naopak berou nástrahu razantněji, ovšem je třeba tyto záběry okamžitě sekat, jinak nástrahu strhnou z háčku a nám zůstane na dně jen prázdný háček. Úspěšně zaseknout tlouště chce prostě cvik, hlavně ze začátku se většině rybářů nepovede proměnit zásek a seká do prázdna, v lepším případě rybu popotáhne a ta pak cestou ke břehu upadne. Už jsem viděl u vody nejednoho rybáře, kterého tloušti vytočili doběla a to včetně mě. 🙂

Já osobně používám na tlouště feederový prut a dlouhou montáž s menším háčkem. Ale velmi úspěšný bývá i lov na plavanou s nástrahou vznášející se těsně nade dnem, nebo poskakující po dně. Také při vláčení s menším woblerem bývá někdy rybář odměněn pěkným tlouštěm.

Jelec tloušť, právě chycený

Druhy nástrah vhodné na jelce tlouště:

  • chleba či rohlíky
  • červy a žížaly
  • sýr a brambory
  • ovoce
  • boilies
  • obalovací pasta samotná nebo na korku
  • zelená řasa, která se vytváří na kamenech pod vodou
  • střívka z drůbeže a rybí ocásky
  • woblery a mouchy (muškaření)

Způsoby lovu tloušťů:

Plavaná

Při plavané se mě při lovu tloušťů osvědčily spíše delší pruty s jemnou špičkou a tvrdší páteří. Naviják nám stačí klasický, plavačkový, ne moc těžký, pokud máme prut držet celou dobu lovu v ruce. Vlasec by měl mít průměr 0,14 až 0,20 mm, jelec tloušť má totiž poměrně dobrý zrak a díky jeho opatrnosti rozhodně pro cílený lov jelců volíme spíše jemnější montáže. Ovšem nesmíme to přehnat, protože tloušti jsou ryby dna a rádi se pohybují v proudu ve vázkách. I se silnější montáží stejně počítejme s nějakým tím uváznutím a trháním!

Pro chytání sumců volíme metodu postupného poskakování nástrahy po dně v proudu, nastavíme tedy splávek tak, aby se háček dotýkal dna a po vhození do proudu i s nástrahou splavával a poskakoval právě po dně. Od háčku by první olůvko mělo být ve vzdálenosti kolem 40-50 cm, volíme zátěž kolem 1 až 3,5 g. Splávek pak ve větším proudu volíme kapkovitého tvaru, do klidných částí volíme brčka či anténky. A háček? Pro lov tloušťů nám stačí velikost 8 až 10.

Při lovu na plavanou opatrně nahazujeme proti proudu a necháváme splávek i s nástrahou volně unášet proudem, snažíme se, aby se nám na vlasci nedělali nějaké větší oblouky, které by nám pak znemožňovali akční sekání. Sekáme kde co, někdy opravdu stačí jen malé potopení splávku, což bývá často záběr. Chce to cvik odhadnout, co je ryba a co jen háček, který zůstal někde mezi kameny a mylně nám tak ukázal splávek záběr.

Jelec tloušť na háčku

Tloušti na třepanou

Velmi úspěšný lov tloušťů, hlavně v letních měsících, je tzv. na třepanou. Na tuto metodu volíme spíše delší plavačkové pruty s kmenovým vlascem o síle 0,14 mm. Přímo na kmenovou šňůru navážeme háček o velikosti 10 až 12, na ten pak napichujeme sezónní nástrahu jako kobylky, velké mouchy apod. Havěť si nejprve čerstvou nachytáme poblíž místa, kde chceme lovit. Musí být čerstvá a opravdu lokální.

Na třepanou chytáme v létě na menších horních tocích řek. Také na potocích, kde je zarostlý břeh, který nám umožní se nepozorovaně dostat až k vodě. Slunce nám nesmí stát za zády, vrhalo by stín do vody, který by nás prozradil. Chytáme na mírně tekoucí, nebo stojaté vodě, v proudu tato metoda moc nefunguje. Nástrahu pokládáme na hladinu a mírně s ní pohybujeme, aby se jen tak pohupovala ve vodě. Na záběr čekáme jen chvíli, pokud do 5 minut neprojeví žádná ryba zájem, jdeme o kus dál. Hlavní moto je být úplně u vody neviditelný, což u této metody platí dvojnásob!

Jelec tloušť – dospělý kus

Položená

Já osobně zásadně na položenou, při lovu jelců tloušťů, volím feederový prut. Ovšem lze použít i jemné kaprářské nádobíčko. Návazec volíme raději delší, než kratší 40 až 100 cm. Ideální je fluorocarbon, který dobře láme světlo ve vodě a tak je téměř neviditelný. A krmítko? Někdy ano a někdy ne. Při velmi jemném chytání nám stačí dva až tři bročky volně klouzající se buď přímo na kmenvém vlasci, nebo na delším návazci. Stoper nám zajistí, aby se zátěž nedostala moc blízko k háčku. Nahazujeme jak proti proudu, tak po proudu, jak kdo je zvyklý. Pokud použijeme krmítko, pak, se ho snažíme umístit co nejdále od háčku, 50, 80 i více cm. Hlavně ve větším proudu nám stejně krmení proudem splave až k háčku. Volíme spíše menší krmítko, abychom při nahození udělali co nejmenší hluk. Chytáme-li bez krmítka, zakrmujeme občas, spíše menší koule, i několik metrů od místa, kde budeme chytat proti proudu.

A rybářské nádobíčko při položené? U feeder prutů volíme jemnější špičku a jemnější pruty, potřebujeme totiž zachytit i malé škubance od tloušťů. Co se týče klasických kaprových, pokud proud dovolí, místo elektronických číhátek volte klasicky policajta umístěného před vidličkou, na něm uvidíte i jemné záškuby, které se ale musí sekat. Jinak na tlouště není potřeba žádná výjimečná výbava. Stejně jako u plavané, volíme tenčí delší návazce, kmenová šňůra pak může být silnější, jen pruty stavíme směrem k nebi, aby se kmenová šňůry co nejméně táhla vodou. Nejen, že se nám na kmenové šňůře nebude tak zachytávat různý „bordýlek“, který plave ve vodě, ale také zachytíme i ty nejjemnější záběry, které mohou v případě tloušťů znamenat rybu. Rozhodně je sekejte!

Přívlač tloušťů

Na přívlač nám stačí ultra lehké a lehké pruty, navijáky, co používáme i na pstruhy. Na kmenovou šňůru volíme raději klasický, tenčí vlasec, 0,14 až 0,20 mm silný. Pletenky vydávají zvuk, který tlouště může odradit, ovšem to platí i při chytání pstruhů. Kdo ještě nevyzkoušel, do velkého proudu můžete zkusit nahodit jen samotný drobný zlatý háček, nebo malý háček opatřený jen kouskem žížalky či jedním červíkem, před který navléknete 40 a více cm stoper a olůvko o váze kolem 1-3 g, vlasec táhněte přes prst a tzv. na cit ucítíte každý záškub ve vodě.

Jinak na přívlač volím nástrahy, menší woblery, na které většinou chytám pstruhy. Ovšem tlouště může zaujmout i nějaká ta třpytka. Možností je mnoho.

Jelec tloušť – detail

Na jelce s muškařskou výbavou

V horkém létě se vyplatí na tlouště použít také muškařské vybavení. K jejich lovu můžeme použít například muškařský prut #5 s plovoucí šňůrou. Sílu návazce na mušku používáme do průměru 0,14-0,18 mm s délkou kolem 2,5 metru. Silnější variantu se vyplatí používat všude tam, kde při nahazování hrozí utrhnutí mušky o vegetaci rostoucí kolem vody. Pokud cílíme po větších tlouštích, volíme větší suché mušky s háčky velikosti číslo 13 a 14. Nejvíce fungují imitace chroustíků, májovky, ale i další podobné vzory, také streamery …

A kde najít jelce tlouště?

Obecně jelce tlouště najdeme především v proudné vodě, pod splavy, u různých skal, vázek, sloupů mostů a podobně, všude tam, kde je členité, spíše kamenité či písečné dno. Bahno tloušti moc nemusí. Ideální jsou horní toky řek, potoky, slepá ramena navazující na silnější tok. V létě pak tlouště na 100 % najdeme pod ovocnými stromy, kterým větve sahají až nad vodu. Tloušti totiž milují třešně nebo višně, ale také špendlíky a další drobné ovoce.

Suma sumárum

Ještě jsem se nezmínil, kdy si vyjít na tlouště. Jelec tloušť je hájený od 16 března do 15 června a to i přesto, že ho někteří rybáři považují za plevelnou rybu. Chytat se dá jak v zimě, tak v horkém létě či na podzim. Pokud by jste chtěli jelce tlouště použít v kuchyni, pak je jeho maso chutnější na podzim a v zimě, na začátku léta a v létě má maso spíše horší kvality, ale to sportovním rybářům vůbec nevadí. Chytat tlouště je zábava a také výzva, protože to není snadný protivník. Tloušť je opatrný, nedůvěřivý a také dobře vidí. Pokud se u břehu prozradíte, budete hluční a podobně, tlouště většinou na háček nepřemluvíte. Ale rozhodně doporučuji si na tlouště vyrazit, aspoň se ukáže, jak moc šikovní rybáři jste. 🙂

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.