Rybářský rozcestník

Extrémisté, klasici a svoloč

Rybáře dělím a kategorizuji v podstatě jen do tří skupin: na extrémisty, klasiky a svoloč…

EXTRÉMISTÉ

Toto označení není hanlivé. Rybář se do této skupiny zpravidla propracuje postupně z kategorie KLASIK. Jednoho dne přijde na to, že je soutěživý typ, že potřebuje silnější zážitky, těžší boj s protivníkem (rybou), trochu té slávy a obdivu mezi kamarády, později na celorepublikové úrovni a pak třeba i na úrovni mezinárodní. Chce prostě ve sportovní terminologii hrát první ligu a ne ustrnout na úrovni okresního přeboru s rozpaženýma rukama v hospodě. Něco nastuduje, něco okoukne a jde do toho. V té chvíli se rybařina stává drahým koníčkem. Vysoce kvalitní výbava stojí hodně, opravdu hodně peněz. Pak pátrá po vodách, ve kterých se ověřeně nacházejí velké ryby, aby je mohl vyzvat na souboj. Pokud chce být mezi rybáři extrémisty uznávanou veličinou, tak ho celkem brzy začnou nudit kapříci okolo 10 kg a sumci do 180 cm. V honbě za opravdu velkou trofejní rybou začíná eliminovat a to nasazováním čím dál tím větších nástrah. Boilies 24 mm je pro něj mnohdy již nedostačující, jde k obřím kouskům 50 x 35 mm. Tím by již při prudkém náhozu za mlhy mohl sestřelit rybáře na lodičce jako kdysi práče rytíře z koně. I když je samotné boilies již z výroby nabité množstvím různých surovin, tak takový jedinec je ještě obložen dipy, boostery, obalovacími těsty a pastami, tekutými potravami, esencemi, extrakty či jinými atraktory všeho druhu. Zkoumá, ladí, vylepšuje. Z tohoto lovce mají největší radost výrobci a prodejci, neboť rybařina je dnes opravdu velký kšeft.

Pak krmí a krmí a zakrmuje a někdy i překrmuje a tráví na dlouhých výpravách k vodě týdny a týdny. Někdy se zadaří a chytí nějakého kapřího nebo sumčího stařešinu obrostlého mechem. Pak jásá, rybu líbá, fotografuje, dokumentuje a následně slavnostně pouští. K jídlu to již není a tak většina extrémistů pracuje metodou chyť a pusť na 100 %. Často ale nechytí za týden vůbec nic zajímavého a tak si třeba zajede na „soukromák“ spravit si chuť a nebo na další výpravu odjede do zahraničí. Hodně Čechů bloumá na březích v Itálii, ve Francii, ve Španělsku i jinde po Evropě a ti nejmovitější odletí třeba do Kanady, do Mongolska nebo lovit v Amazonce a jejích přítocích. Nic proti tomu. Jsou to rybáři jako já, zpravidla slušní, jen se vychýlili a posunuli na vyšší level. Přeji každému z této skupiny krásnou trofejní rybu. Je jasné, že bude mít kůži nebo šupiny ze zlata.

KLASICI

Kategorie nejrozšířenější, do které spadám i já. Ve sportovní terminologii jsme vědomě zůstali na úrovni okresního, maximálně pak krajského přeboru. Lovíme převážně na menších říčkách a řekách, propadlinách, bývalých lokálních pískovnách a štěrkovnách, slepých ramenech, rybnících atd.

Někdy sice dojde na krátkou výpravu na přehradní nádrž na půl dne nebo i na celý den, ale tam já při nahození žížalky nebo zrnka kukuřice do obrovské vodní plochy bez loďky a bez zakrmení propadám pesimismu, trudnomyslnosti a pocitu beznaděje.

Občas sice něco chytím, ale přičítám to náhodě a nebo tomu, že mi svatý Petr chtěl udělat radost.

Mým rajonem jsou prostě malé vody, kde se cítím doma. A rozhodně nejsem sám. Takovou vodu umím číst jako trenér ve sportu čte hru soupeře, takové vodě rozumím.

Klasik mívá finančně nenáročné klasické vybavení a to někdy i z hloubi minulého tisíciletí. Pruty tak 2,7 – 3 m většinou postačují na jakýkoliv způsob lovu, vlasce 0,25 – 0,28 stačí na každou rybu. Já sám jsem na nošení těžkých báglů trochu líný a tak mám jen jednu těžkou děličku na sumce, jinak samé lehké teleskopy s co nejkratší transportní velikostí ve složeném stavu. Na veškerou výbavu na ryby mi bohatě stačí malý obal o délce 90 cm. I na malých vodách je však rybolov sportovní disciplínou, zvláště když chce člověk při vláčení s woblerem nebo rotačkou najít stanoviště nějakého dravce a donutit ho k útoku. Pár kilometrů pochodu vzrostlými kopřivami, křovinami a travinami po pás podél říčky, stovky náhozů, to dá zabrat. A výsledkem je třeba jediná malá štička, takové štíhlátko, které při pouštění říkám, že má přijít zase, ale tak za dva roky (viz. k tomuto článku přiložená fotografie). My, klasici, chytáme podle daných pravidel, malé ryby pouštíme a velké, přesahující horní povolenou míru (K 70) také. Občas si nějakou rybu vezmeme, ale nejsme masaři a vody nedrancujeme. Jsme jako staří lovci-sběrači, rybu chytíme, houby nasbíráme a ryba na houbách nám chutná. Tak Petrův zdar, kolegové klasici !

SVOLOČ (slovo převzaté z ruštiny – odporní lidé, chátra, sebranka, holota)

Tato skupina se dělí do dvou podskupin – na pytláky a hajzlíky s povolenkou.

Pytláci byli, jsou a asi bohužel i do budoucna budou. V minulosti mohl být motivací třeba hlad. To dnes již nepadá na váhu. Co je tedy dnes s pytlačkou, šňůrami nebo i sítěmi žene k vodě ? Některé asi ta chuť na něco zakázaného a adrenalin s tím spojený. Jiné třeba zisk z prodeje ryb známému hostinskému. Může těch motivací být i víc. Postihy pytláků se zpřísnily a snad jejich stavy alespoň výrazněji prořídnou. A pak sem spadají hajzlíci s povolenkou. Tito pseudorybáři například vyrazí k non-stop vodě, rozjezdí auty někomu louku a uhnízdí se na břehu, postaví bivaky, zakrmí, nahodí, umístí velké vezírky s lahváči k chlazení do vody a začnou chlastat. Po nějaké době se již nocí nad vodou nese jen řev takové partičky i cosi, čemu říkají zpěv. Pokud něco chytí, tak slyšíte, že kapr má 82 a je třeba ho hned máznout do kedlubny a hodit do chlaďáčku v autě. Ostatně něco podobného hrozí i členovi rybářské stráže, pokud by přišel. Minimálně jsou připraveni ho hodit mezi své lahváče do vody. Za víkend chytí mnohem víc flašek s rumem než ryb, pak zase rozjezdí louku a na místě zanechají spoustu odpadků. Jiní borci by normálně patřili mezi extrémisty, ale nepatří. Jsou sice tiší a nenápadní, ale trofejní ryby odvážejí živé za účelem prodeje. Zájemci se vždy najdou a sumičky za takovou rybu nejsou malé. Někdy berou na zakázku i ryby malé a podměrečné. Do rybníčků zbohatlíků u jejich luxusních chalup na venkově. Ti také rádi zaplatí a pak pořádají pro přátele rybolov a piknik s grilovačkou. Taky jsou zde masaři. Berou vše co chytí a když přijde den, kdy ryby „ jdou“ , tak si klidně přisvojí 7 kaprů a 4 candáty. Co je doma, to se počítá. Lidé jsou holt různí, dobří i zlí a chamtiví. To platí i o rybářích.

Svoloči přeji do roku 2021 co nejvíce problémů a přiměřených trestů za jejich chování a jednání.

Vratislav Prouza

rybář – klasik

Nejčtenější články

Vše o cestování již brzy v Letňanech: Představí se to nejlepší z karavaningu, lodí, vodních sportů i světových a českých destinací

Jak se stát karavanistou, jak získat vysněnou loď nebo kam vzít rodinu na dovolenou, ať už koukáte po Česku či na exotické destinace? Nejkomplexnější přehlídku cestovatelských trendů, program pro odborníky i širokou veřejnost nebo lákavé soutěže si užijí návštěvníci PVA EXPO PRAHA již ve dnech 15. až 17. března. Koná se unikátní souběh veletrhů FOR CARAVAN, FOR BOAT a HOLIDAY WORLD & REGION WORLD. Jaké unikáty přinese?

Ohlédnutí za páteční návštěvou veletrhu FOR CARAVAN 2024

Široká karavanistická veřejnost mohla od pátku do neděle (od 15-17.3.2024) v areálu PVA v Praze v Letňanech navštívit 15 ročník výstavy obytných automobilů a karavanů. Výstava FOR CARAVAN má bohatou tradici. V několika halách, ale i ve venkovních prostorách areálu, bylo opět na co se koukat. My jsme letošní prodejní výstavu navštívili hned v pátek a tak vám pomocí fotografií chceme ukázat především přívěsy a auta vhodné pro nás rybáře. S potěšením musíme konstatovat, že pro opravdové outdoorové nadšence se i na našem českém trhu objevuje čím dál více obytných aut i přívěsů, které se nezaleknou ani opravdu těžkých terénů.

Pozvánka na závody na Olešné

Místní organizace Rakovník zve na závody na závlaze Olešná, které se konají tradičně poslední dubnovou sobotu, což je letos 27. 4. 2024….