Především v letních měsících lze na háček napíchnout živý hmyz, který byl jako nástraha velmi populární hlavně v minulém a předminulém století. Jde například o bzučivky, masařky, či větší jepice. Ovšem na výběr toho máme mnohem a mnohem více.
V minulosti se hodně chytalo také na luční koníky a sarančata. Někdy se pak na háčku objevili i cvrčci. Ti chutnají většině kaprovitých ryb. Na živý hmyz chytáme nejčastěji se splávkem ve vodním sloupci, nebo i bez něj na tzv. třepanou a to přímo z vodní hladiny. Jde o velmi zajímavou, aktivní metodu lovu ryb, kdy se rybář musí tiše pohybovat kolem vody a nabízet rybám třepající se hmyz na hladině. Na živý hmyz se nechají přemluvit především jelci tloušti ale také jelci jeseni, plotice, boleni… prostě kde jaká kaprovitá ryba. Tam, kde se na mimopstruhové vodě vyskytují pstruzi, tak i těm lze nabídnout nějaký ten živý hmyz.
Kromě dospělce lze na ryby vytáhnout i jejich housenky či larvy. Ovšem dnes je velký problém v tom, že i kde jaký hmyz je dnes chráněný a tak pozor při výpravách na to, aby i nějaký ten chráněný hmyz neskončil na háčku.
Naši dědové a pradědové lovili na velké luční kobylky i sumce, na larvy vážek a šídel zase parmy. Dnes se živé nástrahy tohoto typu nahrazují umělými nástrahami, ale pořád lze zkusit nějakou tu mouchu chytit a napíchnout na háček! 🙂
Dnešní moderní rybařina nabízí napodobeniny hmyzu, ale živý hmyz je živý, jde právě o ten jejich jedinečný pohyb na hladině, který dokáže kde jakou rybu přimět k záběru. A tak nebuďte líní a vyzkoušejte chytat ryby na živý hmyz, možná vás překvapí četnost záběrů, pokud dokážete u břehu splynou s okolím.
Text: Jiří Langer, šéfredaktor webu, foto: foto banka fotky-foto a Jiří Langer