Rybářský rozcestník

Vrba košíkářská (Salix viminalis)

Mokřadní keř rostoucí v pobřežních křovinách podél řek a potoků, na březích rybníků a vodních příkopech, na minerálně bohatších a hlubších půdách.

Vrba košíkářská (Salix viminalis)

Název latinsky

Salix viminalis

Jiný název

vŕba košikárska

Rozpoznávací znaky

Keř vysoký nejčastěji do 6 m, s rovnými, vzpřímenými, silnými větvemi. Borka je hladká, šedozelená, na starých kmenech podélně rozpukaná. Letorosty i pupeny jsou jemně chlupaté. Listy jsou čárkovitě kopinaté, čepel je 6–14 cm dlouhá, 0,6–1,1 cm široká, na okraji podvinutá, téměř celokrajná, na rubu hedvábitě chlupatá s chlupy sčesanými podél bočních žilek, palisty jsou šídlovité, opadavé. Jehnědy jsou podélně elipsoidní až válcovité, samčí delší a štíhlejší, přisedlé. Samčí květy se dvěma tyčinkami, nitky lysé, samičí květy s přisedlým chlupatým semeníkem, čnělka je dlouhá, blizny jsou rozestálé, celistvé nebo slabě dvoulaločné, nektariová žlázka je jedna. Tobolky jsou plstnaté. Kvete v dubnu a květnu.

Výskyt

V Evropě roste od Francie, Belgie a Nizozemska přes střední Evropu a země bývalé Jugoslávie dále na východ, v Asii přes Kavkaz a Sibiř až na ruský Dálný východ, v Číně v provinciích Hebei, Heilongjiang, Jilin, Liaoning a Nei Monggol. Zavlečena na východ Severní Ameriky, jih Argentiny a Chile, také na jihovýchod Austrálie. U nás se vyskytuje roztroušeně od nížin do podhůří. Druh je velmi často pěstovaný a jeho původnost v ČR není zcela jistá.

Obecně

Vrba košíkářská roste nejčastěji v pobřežních křovinách podél řek a potoků, na březích rybníků a vodních příkopech. Snáší dobře záplavy, ostatně stejně, jako ostatní mokřadní dřeviny. Dožívá se průměrně 40 let.

Nejčtenější články

NONSTOP – lov ryb po půlnoci. Proč s ním všichni dělají takovou vědu?

Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.

Cíleně pro rybí maso chodí k vodě jen něco málo přes 4 % registrovaných rybářů

Z naší ankety s otázkou: „Proč vlastně rybařím?“, jasně vyplývá, že k vodě pro rybí maso chodí jen malé procento rybářů. Většina nás rybářů má totiž jiný důvod, proč vlastně k vodě na ryby chodí. Možná budete překvapeni, jak více jak 8 000 rybářů, v naší anketě, tedy hlasovalo.

Žebrové krmítko naplněné pečivem

V žebrovém krmítku skvěle drží jak větší kusy rohlíku, tak i kousky chleba. Lze pečivem naplnit a plně nahradit klasickou zakrmovací směs. I když jde o nouzové řešení, pokud nám například dojde zakrmovací směs, občas se vyplatí pečivo nasadit i místo krmné směsi jako hlavní zakrmovací složku krmení.