Rozšířená po celém území hlavně v pstruhových vodách. Je bez hospodářského významu. Je indikátorem čistých vod, potravou pro pstruhy. Je to celoročně chráněný druh ryby, uvedená v kategorii ohrožený druh.
Cottus gobio
Bullhead, Westgroppe, Hlaváč bieloplutvý, Common sculpin, Chabot de riviére, Weissflossige koppe, Podkamenščik
Vranka obecná má vzhledem ke svému tělu velkou hlavu, z vrchu zploštělou, očima umístěnýma v horní části. Má velmi široká, ozubená ústa s velkými pysky. Má dvě hřbetní ploutve, oddělené, první, blíže k hlavě má menší základnu, druhá, ji má delší, podobně dlouhou, jako řitní ploutev umístěnou ve spodní části těla. Ocas je mírně vypouklý. Prsní ploutve jsou pak vějířovité, umístěné ve stejné boční linii jako podstatně menší ploutvičky břišní, z boku to vypadá, že jsou nad sebou. Na rozdíl od jiných rybek, u vranek plynový měchýř chybí. Má hnědé až šedé tělo s nepravidelným mramorováním a čtyřmi méně výraznými pruhy napříč těla. Vranka své zabarvení umí změnit, podle zbarvení dna! Od vranky pruhované se rozpozná díky šedavým skvrnám na břišních ploutvích, které však nikdy nevytváří příčné pruhy, jako u vranky pruhované. Podobné jsou taky hlavačky a hlaváči, ti ale mají prsní ploutve srostlé s břišními, které tvoří velké oválné terče. Hlavačka má pak i vzrostlé nosní rourky ) výčnělky, které ji trčí z nosu.
Vranka obecná žije v čistých horských a podhorských potocích, především pak v mělčích vodách, s kamenitým a hodně členitým dnem. Je méně háklivá na úbytek kyslíku ve vodě, jako její sestřička vranka pruhoploutvá.
Přes den vranka obecná ukrývá pod kameny, navečer a v noci je aktivní a vydává se na lov. Jelikož nemá plynový měchýř, je velmi špatná plavec a spíše než plaváním se pohybuje přískoky, proto také loví jen v nejbližším okolí svého útočiště. Živí se například larvami chroustíků, pošvatek, pakomárů, jepic, také blešivci.
Dorůstá do délky 10 cm, vzácně až do 18 cm, žije asi 10 let.
Vytírá se od března do dubna, snůšku pak opatruje a hlídá mlíčňák.
Maso má prý chutné, po uvaření načervenalé. Vzhledem k tomu, že je dnes v Česku celoročně chráněná a ani v obchodech se s jejím masem nesetkáme, nemá smysl se zabývat jejím upotřebením v kuchyni.
Nesmí se lovit, protože je celoročně chráněná zákonem, náhodně by mohla zabrat na malou živočišnou návnadu nabídnutou těsně nade dnem.