Rybářský rozcestník

Skokan ostronosý (Rana arvalis)

Skokan ostronosý, starším pojmenováním taky skokan rašelinný, je druh žáby z čeledi skokanovití. V Česku je chráněný zákonem jako kriticky ohrožený druh. V ČR se můžeme setkat s dvěma poddruhy skokana ostronosého. Skokan ostronosý severní (Rana arvalis arvalis) je běžná pro Čechy. Skokan ostronosý Wolterstorffův (Rana arvalis wolterstorffi) je pak rozšířen na jižní Moravě.

Skokan ostronosý (Rana arvalis)
Skokan

Název latinsky

Rana arvalis

Jiný název

skokan rašelinný

Rozpoznávací znaky

Skokan ostronosý patří mezi naše nejmenší druhy skokanů. Dorůstá do délky 8 cm. Jeho typickým znakem, jak již jeho jméno naznačuje, je ostře ukončený nos. Ušní bubínek je malý, zornice oka jsou oválná, zploštělá z vrchní i spodní strany. Zbarvení je tvořeno převážně hnědou barvou ve všech odstínech. Ovšem v době páření se samečci zbarvují do ostře modrého až modro fialového kabátu. U některých jedinců se můžeme setkat se světlým pruhem, táhnoucím se od nozder až po kloaku středem hřbetu. Pruh je ohraničen tmavými zbarvenimí. Tvoří tak dojem tří pruhů. Spánková skvrna je tmavě hnědá až černá. Na bocích těla najdeme mnoho tmavých skvrn což je typické pro skokana ostronosého, ale výrazněji toto můžeme pozorovat pouze u samic. Zadní končetiny jsou pruhované. Břicho i hrdlo jsou většinou jemně tečkovány. V době páření je pro samce typické zduření těla a intezivní modré zbarvení celého těla.

Výskyt

V Česku se vyskytuje tento skokan poměrně vzácně. Nejvíce byl zaznamenán na severu Čech, na Třeboňsku, Na Ostravsku, na Jižní Moravě a také v Královehradeckém kraji. Jinde žije jen místně. Ve světě žije kromě Evropy také v Asii.

Obecně

Skokana ostronosého můžeme považovat za lesní druh, který vodu potřebuje především pro rozmnožování, trvale v ní nežije. Obývá listnaté, i jehličnaté lesy, lužní biotopy, rašeliniště nebo okraje močálů a to nejčastěji v nižších a středních polohách. Zimoviště se nachazí většinou na souši, v norách hlodavců a podobných úkrytech. Po přezimování začímá být aktivní koncem března, z jara přes celý den, přes léto pak jen v noci. Hlavní potravou jsou suchozemští bezobratlí, jež uchvacuje svým vychlípitelným jazykem.

Skokan ostronosý (Rana arvalis) na suchu

Skokan ostronosý (Rana arvalis) na suchu

Rozmnožování probíha několik dní po opuštění zimovišť. Vhodnými lokalitami jsou trvalé vodní nádrže, jako tůně, zatopené pískovny, rašelinná jezírka, okraje rybníků. V době rozmnožování jsou samci zbarveni modře a silně vokalizují na hladině i pod ní. Snůška vajec je kladena na dno nádrže a mezi rostliny, jakmile nabobtná, vyplave pak na povrch. Vylihnutí pulci z jedné snůšky se nějaký čas drží pospolu. Na konci června dochazí k přeměně na žáby.

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Jak zajisti kus rohlíku na háček při chytání tzv. na mlaskačku

Existuje více montáží a návazců s kterými můžeme nabízet kus rohlíku rybám pěkně z hladiny, tzv. na mlaskačku. Pro milovníky dalekých a razantních náhozů tu mám způsob nastražení rohlíku pomocí háčku s přívěsem, boilie jehly a kousku klacku, nebo i klasické zarážky.