Rybářský rozcestník

Skokan ostronosý (Rana arvalis)

Skokan ostronosý, starším pojmenováním taky skokan rašelinný, je druh žáby z čeledi skokanovití. V Česku je chráněný zákonem jako kriticky ohrožený druh. V ČR se můžeme setkat s dvěma poddruhy skokana ostronosého. Skokan ostronosý severní (Rana arvalis arvalis) je běžná pro Čechy. Skokan ostronosý Wolterstorffův (Rana arvalis wolterstorffi) je pak rozšířen na jižní Moravě.

Skokan ostronosý (Rana arvalis)
Skokan

Název latinsky

Rana arvalis

Jiný název

skokan rašelinný

Rozpoznávací znaky

Skokan ostronosý patří mezi naše nejmenší druhy skokanů. Dorůstá do délky 8 cm. Jeho typickým znakem, jak již jeho jméno naznačuje, je ostře ukončený nos. Ušní bubínek je malý, zornice oka jsou oválná, zploštělá z vrchní i spodní strany. Zbarvení je tvořeno převážně hnědou barvou ve všech odstínech. Ovšem v době páření se samečci zbarvují do ostře modrého až modro fialového kabátu. U některých jedinců se můžeme setkat se světlým pruhem, táhnoucím se od nozder až po kloaku středem hřbetu. Pruh je ohraničen tmavými zbarvenimí. Tvoří tak dojem tří pruhů. Spánková skvrna je tmavě hnědá až černá. Na bocích těla najdeme mnoho tmavých skvrn což je typické pro skokana ostronosého, ale výrazněji toto můžeme pozorovat pouze u samic. Zadní končetiny jsou pruhované. Břicho i hrdlo jsou většinou jemně tečkovány. V době páření je pro samce typické zduření těla a intezivní modré zbarvení celého těla.

Výskyt

V Česku se vyskytuje tento skokan poměrně vzácně. Nejvíce byl zaznamenán na severu Čech, na Třeboňsku, Na Ostravsku, na Jižní Moravě a také v Královehradeckém kraji. Jinde žije jen místně. Ve světě žije kromě Evropy také v Asii.

Obecně

Skokana ostronosého můžeme považovat za lesní druh, který vodu potřebuje především pro rozmnožování, trvale v ní nežije. Obývá listnaté, i jehličnaté lesy, lužní biotopy, rašeliniště nebo okraje močálů a to nejčastěji v nižších a středních polohách. Zimoviště se nachazí většinou na souši, v norách hlodavců a podobných úkrytech. Po přezimování začímá být aktivní koncem března, z jara přes celý den, přes léto pak jen v noci. Hlavní potravou jsou suchozemští bezobratlí, jež uchvacuje svým vychlípitelným jazykem.

Skokan ostronosý (Rana arvalis) na suchu

Skokan ostronosý (Rana arvalis) na suchu

Rozmnožování probíha několik dní po opuštění zimovišť. Vhodnými lokalitami jsou trvalé vodní nádrže, jako tůně, zatopené pískovny, rašelinná jezírka, okraje rybníků. V době rozmnožování jsou samci zbarveni modře a silně vokalizují na hladině i pod ní. Snůška vajec je kladena na dno nádrže a mezi rostliny, jakmile nabobtná, vyplave pak na povrch. Vylihnutí pulci z jedné snůšky se nějaký čas drží pospolu. Na konci června dochazí k přeměně na žáby.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!