Rybářský rozcestník

Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonea)

Skokan krátkonohý, někdy také nazývaný skokan menší, je obojživelník z čeledi skokanovití, který je rozšířený na téměř celém území Evropy, tedy i u nás.

Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonea)

Název latinsky

Pelophylax lessonea

Jiný název

skokan menší

Rozpoznávací znaky

Skokan krátkonohý je nejmenším zástupcem zelených, tedy vodních skokanů žijících na našem území. Obě pohlaví dosahují do velikosti do 75 mm, samci jsou o něco menší, než samičky. Tělo skokana krátkonohého je o něco málo zavalitější než u skokana skřehotavého. Hlavu má poměrně špičatou. Zadní končetiny má znatelně kratší, než ostatní zelení skokani. Vnitřní metatarzální hrbolek je ve tvaru půlměsíce, je vysoký, z boků stlačená a postavený šikmo k ose chodidla. Zbarvení hřbetu je ve všech odstínech zelené. Na hřbetě a zadních končetinách jsou černé oválné skrvny, ale jejich početnost, tvar ani přítomnost nejsou pravidlem. Na bocích těla se často objevuje kožní lišta, která odděluje hřbet. Boky má mramorované. Břicho má pak čistě bělavé až nažloutlé, někdy mramorované či skvrnité. Rezonátory má mléčně bílé, ojediněle našedlé.

Výskyt

Je to obojživelník žijící téměř v celé Evropě. Chybí jen v Alpách a v Podunajské nížině. V Česku tuto žabku najdeme především na jihu republiky.

Obecně

Skokan krátkonohý je vázán na vodní prostředí, to znamená, že nejen že se ve vodě rozmnožuje, jako všechny žáby, ale větší část života také ve vodě tráví. Pro život vyhledává stojaté vody, také močálovito bažinaté biotopy. Má rád spíše chladnější oblasti s otevřeným terénem. Jeho výskyt je soustředěn až do výšky 700 m n.m. Je aktivní jhlavně ve dne. Nejčastěji na něj můžeme narazit na břehu, kde se slunní a hlavně loví potravu. Potrava je složená z drobných živočichů, kterou nabízí lokalita jeho výskytu. Jde převážně o pavouky, stejnokřídlé nebo vážky. Občas se dospělí jedinci, při lovu potravy, vzdalují až kilometr od otevřené volné plochy. Na podzim přestávají být aktivní, zimu pak přežívají pod hladinou zahrabané v bahně nebo v trsech rostlin ve stavu hibernace. Z jara se pak začínají opět objevovat a lovit, brzy i vyhledávat samice.

Vývajová stádia žab ....

Vývajová stádia žab ….

Paření probíhá od dubna do května. Samice snáší okolo 2000 vajíček v chuchvalcích. Pulci se ve vodě líhnou během 2 týdnů. Na žáby se díky metamorfóze přetvoří na podzim. Zimu přežívají již ve stádiu žáby. Ovšem pokud jim počasí nepřeje a zima začne brzo, dokáží zimu přežít i jako pulci a přeměnit se až z jara.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?