Rybářský rozcestník

Sépie

Žije ve Středozemním a Jaderském moři a ve východoasijkých pobřežních vodách mírného pásma.

Sépie na bílém pozadí - dva kusy
Sépie

Název latinsky

Sepie spp

Sépie jsou draví mořští hlavonožci. Žijí ve vodách mírného pásma, obvykle bývají menší než jejich příbuzné olihně. Uvnitř těla je sépiová kost. Dvě s chapadel bývají výrazně delší než ostatní. V kuchyni se používá tělo a chapadla. Tmavá tekutina – „inkoust“ – ve váčku slouží k barvení pokrmů. Tepelná úprava je velmi krátká, tak 2-3 minuty.

Kuchyňské zpracování sépií:

Sépie obsahují malý váček s černou tekutinou, který pečlivě odřízneme. Kromě toho mají pod hlavou ještě další váček s tmavě žlutou tekutinou, kterou nalijeme do šálku. Sépie opláchneme, vykucháme, stáhneme kůži, odřízneme přísavky a znovu dobře omyjeme.

Je-li sépie velká a starší, ovaříme ji po očistění v osolené vodě, nakrájíme na plátky a potom dusíme na zpěněné cibuli, česneku a rajčatech, až změkne. Sépie dále upravujeme dle příslušných receptur.

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Zajištěný nástrahy na háčku gumičkou

Obecně se rozhodně vyplatí mít nástrahu důkladně zajištěnou na háčku. Na prázdný háček se ryby špatně chytají. Většinou stačí malá gumička například z duše kola.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.