Rybářský rozcestník

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

Ropucha krátkonohá je druh žáby z čeledě ropuchovití. Je to u nás žijící nejmenší ropucha, dorůstající obvykle délky maximálně 6 cm. Je vzácná vyskytuje se jen v Západních a Jižních Čechách a Polabí, například na Moravě a ve Slezku úplně chybí.

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)
V

Název latinsky

Bufo calamita

Rozpoznávací znaky

Poznáme ji podle žlutobílého nebo bílého proužku uprostřed hřbetu, zelené duhovky oka a krátkých zadních nohou. Proto neskáče jako jiné žáby, ale pohybuje se rychlým lezením. Obvykle je velká pouze 5 až 6 cm, což z ní činí naši nejmenší ropuchu. Zadní končetiny tedy má jen o málo delší než přední. Na souši rychle běhá nebo se pohybuje krátkými skoky. Hřbet má šedavý až tmavě olivově hnědý s nepravidelnými, neostře ohraničenými zelenavými až hnědozeleným skvrnami. Typickým znakem je tenká bělavá až žlutá linka táhnoucí se středem hřbetu od hlavy až po kloaku. Břicho má bělavé až šedé, někdy s nádechem do modra, často s černavými skvrnami. Samci mají modré až fialové hrdlo. Pulci jsou černí jako u ropuchy obecné, jsou ale postatně menší.

Výskyt

U nás je ropucha krátkonohá poměrně vzácná. Žije ostrůvkovitě v Polabí a v Západních a Jižních Čechách v nadmořských výškách do 550 m. Jinde úplně chybí.

Obecně

Ropucha krátkonohá má ráda otevřené odlesněné terény. Dává přednost lehčím půdám, protože přezimuje zahrabaná ve velké hloubce, někdy až 2 metry pod zemí. I přes den se pak ráda zahrabává do vlhkého písku. V průmyslové krajině se objevuje na výsypkách, v lomech a pod. V potravě u ní převažují pozemní bezobratlí.

V potravě převažují pozemní bezobratlí.

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

K rozmnožování slouží nejčastěji mělké rybníčky a tůně, ale i kaluže nebo vodou zaplněné díry v polích. Přezimuje zahrabána v zemi. Aktivní začíná být brzy z jara, někdy už v polovině března. Její rozmožování pak závisí na četnosti srážek v daném období. V tu dobu se samec ozývá daleko slyšitelným hlasem znějícím jako velikonoční řehtačka. Po spáření samička vajíčka naklade do vody v provázcích dlouhých někdy až 2 metry. Asi za deset dní se z vajíček líhnou téměř černí pulci. Vývoj pulců bývá zpravidla zakončen počátkem léta, kdy se malé ropušky rozlézají po okolí a opouštějí své rodiště. Rostou velmi pomalu a pohlavní dospělosti dosahují samci ve třetím a samice ve čtvrtém roce věku.

Nejčtenější články

Pozvánka na závod do Nižboru

ČRS. z. s., MO Nižbor zve na 16. ročník rybářského závodu, který se koná 11. 5. 2024 na Berounce nad jezem v Nižboru. Počet míst omezen na 50….

Jarní kolo Ve vodě nežijí jen vodníci

Jarní kolo náborové akce „Ve vodě nežijí jen vodníci“ proběhne od 15. 4. do 27. 6. 2024. Zájemci se mohou hlásit od dne zveřejnění a zasílat přihlášky na sekretariát SÚS….

Jarní dospělé a Dětské závody ČRS MO Kladruby – Propozice 20. a 21. 4. 2024

Vážení přátelé ČRS MO Kladruby, dovolte, abychom Vás pozvali na Jarní dospělých a Dětské rybářské závody konané ve dnech 20. a 21. dubna 2024 na nádrži Záhorská. Těšíme se na Vaši hojnou účast!