Rybářský rozcestník

Rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides)

Je veden v Červeném seznamu jako ohrožený druh. Jde o vodní vyšší rostlinu rostoucí pod vodou, ovšem kvete nad hladinou.

Název latinsky

Potamogeton trichoides

Jiný název

červenavec vláskovitý

Rozpoznávací znaky

Vzplývavá vodní bylina, nezakořeněná, přezimující pomocí turionů. Lodyhy má až 1 metr dlouhé, jsou větvené. Listy má ponořené, velmi úzké, úzce čárkovité až štětinovité, dlouhé do 9 cm, ale jen max 1 mm široké. Zbarveny jsou tmavozeleně. Turiony jsou vrcholové, úzce vřetenovité, tmavozelené, dlouhé do 2,5 cm. Krátké vynořené klasy nesou asi 3–5 květů, květy mají max. 2,5 mm v průměru, okvětní lístky jsou hnědozelené.

Výskyt

V Česku roste poměrně často v nížinách a pánevních oblastech Čech a Moravy, ale najdeme ho i na okraji Šumavy. Ve světě je rozšířený po celé Evropě, ale najdeme ho i v části Asie, také v jižní Sibiři, v severní Indii ... především ve stojatých vodách, vzácněji i ve vodách mírně tekoucích.

Obecně

Vodní rostlina rostoucí pod vodou, nekořenující ve dně, často rozrostlá do velkých, hustých trsů. Skvělá pro malé rybky a potěr, jako klidová zóna a úkryt.

Roste převážně ve stojatých vodách, spíše v nížinách. V pomalu tekoucí vodě ji najdeme jen vzácně.

Nejčtenější články

NONSTOP – lov ryb po půlnoci. Proč s ním všichni dělají takovou vědu?

Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.

Cíleně pro rybí maso chodí k vodě jen něco málo přes 4 % registrovaných rybářů

Z naší ankety s otázkou: „Proč vlastně rybařím?“, jasně vyplývá, že k vodě pro rybí maso chodí jen malé procento rybářů. Většina nás rybářů má totiž jiný důvod, proč vlastně k vodě na ryby chodí. Možná budete překvapeni, jak více jak 8 000 rybářů, v naší anketě, tedy hlasovalo.

Žebrové krmítko naplněné pečivem

V žebrovém krmítku skvěle drží jak větší kusy rohlíku, tak i kousky chleba. Lze pečivem naplnit a plně nahradit klasickou zakrmovací směs. I když jde o nouzové řešení, pokud nám například dojde zakrmovací směs, občas se vyplatí pečivo nasadit i místo krmné směsi jako hlavní zakrmovací složku krmení.